Imigrant Jawo živí rodinu v Gambii a ze Zlína chce do Ligy mistrů
PŘÍMO Z TURECKA | Jde za velkou kariéru, odhodlaně a sebevědomě. Ale fotbal nehraje jen pro sebe. „Jsem zodpovědný za celou rodinu,“ říká v rozhovoru pro Sport gambijský útočník Lamin Jawo, zimní posila Fastavu. „Zlín je pro mě startovací můstek. Mám své sny. Chci se dostat co nejvýš, hrát Ligu mistrů, Evropskou ligu.“ Domů posílá peníze, aby ulehčil život početnému příbuzenstvu.
Život v přímořské Gambii, rozlohou nejmenší africké zemi, není snadný. Chudoba, kriminalita, minimální průmyslová výroba, vysoká míra inflace…Dvoumilionová země trpí. Proto si Lamin Jawo od šestnácti let vydělává fotbalem v cizině. Přes Afriku, Itálii a Jihlavu se dostal do FORTUNA:LIGY. Pro obdivovatele Ronaldinha a Liverpoolu to nemá být konečná. „Je hladový, pracovitý. Není líný na krok. Chce se posouvat,“ všímá si generální manažer Zlína Zdeněk Grygera.
V klubu si Jawo za krátký čas udělal dobrou image. Mluví plynně anglicky, nestraní se kolektivu. A umí i na hřišti. Tlačí se do základu. Ať už na hrot anebo pod něj. „Typologicky jsme takového útočníka k Tomáši Poznarovi potřebovali. Má podobné fyzické parametry. Můžeme s ním hrát i na dva vpředu,“ přibližuje trenér Jan Kameník. Na urostlém Gambijci oceňuje technickou vyspělost, schopnost obejít protihráče. „Dobře si hledá místo, umí zakončit. Adaptoval se velmi rychle, splynul s prostředím. Je bystrý. Může být pro nás užitečný,“ doplňuje.
Už před osmi lety Jawo jako teenager pochopil, že v Gambii mu štěstí nepokvete. Od zimy 2019 si zvykal na český fotbal ve druholigové Jihlavě, na podzim už patřil k hlavním tahounům Vysočiny. Pět branek mu vyneslo nový kontrakt. „Lidé v Jihlavě na mě byli moc hodní. Pomohli mi udělat další krok dopředu. Prodloužení smlouvy jsem uvítal,“ popisuje v hotelu Kaya Palazzo v Beleku.
Když se vrátil z dovolené, dostala se k němu informace o interesu Zlína. „Je to velmi dobrý klub, na vyšší úrovni. Jednal přímočaře a věřil mi. Vycítil jsem, že by to mělo být místo, kde bych se měl cítit jako doma,“ tvrdí. „V Jihlavě mi řekli, že jestli chci jít tímto směrem, nebudou mi bránit.“ Dohoda s Grygerou se upekla bleskově, útočník se upsal Fastavu na dva roky.
Možná by k tomu vůbec nedošlo, kdyby klapl transfer jeho kamaráda, stopera Mohameda Tijaniho do Sparty. V tu chvíli by byla pokladna Vysočiny nasycena a nemuselo by v zimě dojít k uvolnění jiné opory. „Přál jsem Momovi, aby mu to vyšlo. Chtěli jsme jít výš, nezůstávat v Jihlavě. Kdybychom odešli oba, je to dobré pro nás i pro klub,“ myslí si. „Některé věci se stanou, ani nevíte proč. Momo toho odehrál víc než kdokoliv jiný v Jihlavě. Nikdy nevynechal trénink. Je to zvláštní,“ lituje zmařeného přestupu kvůli špatným výsledkům zdravotní prohlídky.
Jawo má v sobě hluboko zakořeněnou potřebu pomáhat svým nejbližším. Od dvanácti let žil jen s mámou, bratrem a dvěma malými sestrami. Ve škole mu to šlo, ale když viděl, že nezaměstnaná máma utrácí většinu peněz za vzdělání svých dětí, rozhodl se postavit na vlastní nohy. „Fotbal byl má vášeň, takže jsem oznámil mamce, že se mu chci věnovat naplno. Rozhodl jsem se odejít z Gambie za lepší budoucností. Chci dělat to, co miluju a pomoct svojí rodině,“ vypráví zaníceně.
Nejdřív putoval do Senegalu, pak hrál v Mali, v Burkině Faso a z Libye se jako imigrant dostal lodí do Itálie. Bylo mu šestnáct, začínal v amatérské páté lize a postupně vystoupal až do Serie B. V celku Carpi FC 1909 odehrál v roce 2018 čtyři zápasy. Jeho talent teď naplno rozkvétá v Česku. „V Itálii jsem měl problémy s agentem a s kluby. Pořád říkali, kolik mají pro mě nabídek, ale chtěli moc peněz a nikdy z toho nic nebylo,“ vzpomíná.
Jeho otec si po rozvodu založil novou rodinu, takže Lamin získal další sourozence. „Všechno, co dělám, není jen pro mě a pro klub, ale i pro mé dvě rodiny. Pomáhám jim. Rodiče nejsou bohatí, ale žijí normálně,“ informuje útočník muslimského vyznání. Prosadí se na jaře mezi elitou?
