Když hráče mění pražská „S“: Deli, objev ze Slovenska i albánský střelec
Možný letní přesun Martina Graiciara, momentálně na hostování ve Spartě z Fiorentiny, do Slavie vzbudil velký ohlas (Více čtěte ZDE >>>). Vyměnit rudou za červenobílou či naopak? V historii FORTUNA:LIGY k přímým přestupům mezi oběma rivaly několikrát došlo. Podívejte, které hráče si pražská S „ukradla“.
Vladimír Labant (1999)
Slavia --> Sparta
Za červenobílé odehrál dvě sezony. Jenže v létě 1999 ho zkrátka přemohly ambice. Zatímco rudí pravidelně vyhrávali mistrovský titul a hráli evropské poháry, ve Slavii slovenský bek strádal. A tak se rozhodl pro razantní řešení – přestup na Letnou! „Nebyla to všední věc, přestupy mezi konkurenčními mužstvy se děly v malém rozsahu. Přišla nabídka, bral jsem ji jako výzvu. Sparta chtěla hrát Ligu mistrů každý rok. Ve Slavii jsem prožil dva dobré roky, jen jsme se nedomluvili na podmínkách a oslovila mě Sparta,“ popsal před pár týdny třaskavý transfer v rozhovoru pro iSport.cz.
Pavel Novotný (2001)
Sparta --> Slavia
Tělem i duší byl slávista. Za sešívaný klub nastupoval v letech 1991 až 1997. Následovalo angažmá v německém Wolfsburgu, po kterém se však vicemistr Evropy z roku 1996 rozhodl vrátit zpátky do Prahy. Ne však do milované Slavie, nýbrž k hlavnímu rivalovi na Letnou. „Na Slavii jsem se nepohodl se sportovním vedením, manažerem a trenérem,“ vysvětloval tehdy důvod „zrady“ pro MF DNES. Rudý dres mu však nevoněl. Jakmile skončila smlouva a sešívání vyměnili realizační tým i management, byl šikovný levák zpátky doma.
Matúš Kozáčik (2007)
Slavia --> Sparta
Zkušenosti by mohl rozdávat na kilogramy. Českou etapu začal v dresu Slavie. Jenže o místo v brance přišel nejdříve při souboji s Michalem Vorlem a po příchodu dnes již červenobílé legendy Martina Vaniaka bylo zřejmé, že míří na třetí kolej. Toho využili na Letné. Tehdejší trenér Michal Bílek si Kozáčika přivedl v roce 2007. Jenže Sparta nebyla zrovna trefa. Kozáčik sice v sezoně 2009/10 oslavil s klubem mistrovský titul, zároveň však v létě 2010 odešel do kyperské Famagusty. Z ní posléze zamířil do plzeňské Viktorie, kde zanechal nesmazatelnou stopu při honbě za mistrovskými tituly a účastí v Lize mistrů.
Ladislav Volešák (2007)
Sparta --> Slavia
Ačkoliv je sparťanským odchovancem, za áčko si v lize nepřipsal ani minutu. Jako ve spoustě jiných případech byl odkázaný na vandrování po hostováních. V létě 2007, kdy Letenští vyhráli titul, si však tehdy třiadvacetiletý záložník řekl dost. Ozvala se mu Slavia. Druhý tým tabulky. Šest milionů stačilo k souhlasu Sparty. A bylo to trefa. Volešak na zbrusu novém stadionu Edenu oslavil dva mistrovské tituly. V létě 2010 však červenobílé barvy nadobro opustil a posílil Slovácko.
Martin Abraham (2008)
Sparta --> Slavia
Půl roku v rudém a dost! Výbušný středopolař vydržel na Letné pouze do zimy. Za Spartu po příchodu z Mladé Boleslavi odehrál jen šest zápasů. Těsně před vypuknutím jarní fáze ligy se upekl jeho úprk do Edenu. Jenže ani pod Karlem Jarolímem na druhém břehu Vltavy se Abraham nerozehrál do top formy. Během jara byl přeřazený do slávistického béčka a v létě v něm skončil. „Musím uznat, že to byla chyba. Beru to na sebe,“ kál se zkušený kouč za tento transfer.
Martin Juhar (2012)
Sparta --> Slavia
Slovenská střela. Do Sparty jej přivedl tehdejší GSM Jozef Chovanec. Od levonohého fotbalisty si mnohé sliboval. Byl schopný nastoupit na levém kraji obrany i zálohy. Slušná rychlost a jedovatá levačka, říkalo se o něm. Skoro by se chtělo říct, že Chovanec tehdy našel „slovenského Garetha Balea“. Jenže na Letné díru do světa Juhar neudělal. Po roce po něm sáhla Slavia, kde se uplatnil i jako útočník. Celkem v 53 zápasech vstřelil devět branek a připsal si šest asistencí. Později působil i v brněnské Zbrojovce.
Bekim Balaj (2014)
Sparta --> Slavia
Z Tirany přicházel v létě 2012 do Prahy s vizitkou prvotřídního střelce. V prvních zápasech upoutal svojí dravostí a hladem po gólech. Jenže s příchodem Davida Lafaty a Romana Bednáře v zimní pauze jeho šance na ligové starty klesla k nule. Hrával za rezervu a po sezoně odešel na hostování do Polska, kde v 31 zápasech nasbíral sedm branek. Ve Spartě byl však útočníkem číslo jedna dál zkušený matador Lafata a místo pro Balaje nebylo. A tak po něm skočila Slavia. Ani v Edenu ale albánský útočník nepookřál. Po půl roce odešel do chorvatské Rijeky.
Simon Deli (2015)
Sparta --> Slavia
Dobré výkony předváděl v Českých Budějovicích. V lize se uvedl v dresu Příbrami. Ale na Spartu to zkrátka nebylo ono. Tehdejší kouč Vítězslav Lavička usoudil, že stopera z Pobřeží slonoviny po ruce nepotřebuje. A to bylo rozhodnutí, které musí úspěšného kouče dodnes mrzet.
Deli pláchl do Slavie jako nechtěný a postupem času se vypracoval mezi červenobílé ikony. S klubem vyhrál dva mistrovské tituly, dva domácí poháry a dotáhl to do čtvrtfinále Evropské ligy. V týmu mu dokonce byla svěřena i kapitánská páska. Když v létě Bruggy uplatnily výkupní opci v Deliho smlouvě, slávisté odchod afrického obránce těžce nesli. „V Edenu budeš vždy doma, titáne,“ napsal mu šéf klubu Jaroslav Tvrdík vzkaz na Twitteru.
Josef Hušbauer (2016)
Sparta --> Slavia
Jestliže Deliho transfer byl pro Slavii majstrštykem, příchod Josefa Hušbauera se musí řadit do stejné kategorie. Kreativní záložník se výraznou měrou podílel na posledním sparťanském titulu. V sezoně 2013/14 nastřílel z pozice středního halva 18 branek a stal se nejlepším střelcem ligy. V lednu 2015 mu přistála nabídka z italského Cagliari a klub ani hráč nebyli proti. Jenže hostování v Serii A nedopadlo podle představ.
Po návratu na Letnou se Hušbauer stejně jako celý tým nedokázal vrátit do mistrovské formy. V prosinci 2015 však dostali v Edenu ďábelský nápad - odstrčeného špílmachra přetáhli z rudého do červenobílého dresu. A byla to jízda. Hušbauer s klubem vyhrál dva mistrovské tituly, dva domácí poháry a během 159 zápasů měl bilanci 30+36. Nyní hostuje v Drážďanech.
