Z pekla do ráje? Tuhle cestu mají za sebou Bohemians: po šedivém podzimu byli zralí jen na bitvy o záchranu, ale díky nečekané jarní proměně nakonec hráli o Evropu. V ligovém roce 2020 nasbírala víc bodů jen Plzeň. „Zažili jsme všechno, co šlo,“ říká šéf „klokanů“ Darek Jakubowicz. V rozhovoru pro iSport Premium mluví o báječném tažení po koronapauze, doufá v nový stadion a vrací se ke svým sporům s fanoušky.

Na jednu stranu v něm doznívá euforie z pohádkové sezony, na druhou už musí myslet na příští. „Je před námi spousta práce, abychom znovu mohli hrát nahoře,“ tvrdí ředitel Bohemians Darek Jakubowicz ve své kanceláři v přízemí Ďolíčku. Mimochodem, je perfektně sladěný do klubových barev: jeho bílou košili doplňují zelené žaluzie v oknech.
Ještě než se začneme bavit o končící sezoně, musíme zmínit příští, která bude mimořádná: co říkáte na páteční rozhodnutí ligového grémia, že se liga bude hrát v osmnácti týmech?
„Do poslední chvíle jsme čekali na Karvinou, abychom věděli, zda se liga může dohrát. Když se to vědělo, hledalo se především takové řešení, aby se nestalo, že ligu bude hrát sedmnáct týmů. Po pár hodinách vznikl tento návrh, který je asi nejlepším kompromisem, aby sezona byla hratelná. Bohemians se aktuální situace nijak netýkala. Až příští sezona ukáže, zda jsme udělali správné rozhodnutí, když jsme podpořili návrh ligového výboru.“
Zpátky k téhle sezoně, která byla pro Bohemians hodně turbulentní, měla rozpačitý začátek a sladký konec. Už jste to stihl vstřebat?
„Je pravda, že jsme si zažili všechno. Boje na spodních pozicích, pak o skupinu o Evropu a nakonec i o poháry. Jen škoda, že ve finále u toho nemohlo být víc fanoušků: jsem přesvědčený, že by poslední zápasy byly vyprodané. Všichni věří, že takhle budeme pokračovat i v příští sezoně, ale není to automatická věc. Musíme si to odpracovat.“

Odpracovat, aby se neopakoval například podzimní krach v národním poháru, kde vás nečekaně vyřadili amatéři z Chlumce nad Cidlinou? Tenkrát to nevypadalo, že vás čeká snová sezona.
„Takových zápasů bylo víc – a v jednu chvíli jsme trochu začali abdikovat na předsezonní cíle čili skupinu o Evropu a úspěch v MOL Cupu. Ale nebylo to úplně ztracené: věděli jsme, že tým má sílu, a jen jsme čekali, kdy ji ukáže. Nepřestávali jsme věřit.“
V půlce října jste přestali věřit trenérovi: Martina Haška, jehož popularita u fanoušků klesala, vystřídal Luděk Klusáček.
„Když nejsou výsledky, je potřeba udělat změnu. Můžete někam zavřít tým a udělat mu krátké intenzivní soustředění, nebo sáhnout k častému řešení v českém fotbale – vyměnit trenéra. Nabízelo se to už několikrát předtím, ale s Martinem jsme pořád měli společné cíle. Ovšem v jeden moment jsme si řekli, že by pro Bohemku bylo nejlepší, kdybychom se rozešli. Pozor, Hašan se za dva a půl roku zapsal do novodobé historie Bohemians i v dobrém: předloni jsme po výborné sezoně skončili sedmí.“
Trenéři Hašek a Klusáček jsou hodně odlišní. V čem především?
„Je toho víc. Hašan razí styl co na jazyku, to hned řekne hráčům. Zato Luděk je klidná síla, všechno si rozmýšlí. Jsou to opačné typy, ale Luďka jsme doplnili