Lehli hráči i členové realizačního týmu. Slovácko se těžko sbírá po náletu covidu na kabinu. Následky nákazy jsou horší, než si v klubu původně mysleli. Tréninkové dávky musely být upraveny směrem k menší náročnosti, v rámci regenerace se inhaluje i vodík. „Bezprostřední dopad covidu je poměrně velký. Nemile mě to překvapilo,“ přiznal kondiční kouč Miroslav Mikšíček.
Slovácko se drží na špici, prožívá skvělou sezonu. Je ve hře o třetí místo, účast v předkole Evropské ligy. Covidová pauza však může Svědíkův soubor ve finiši zabrzdit. Pro dnešní souboj v Opavě nebude pár hráčů k dispozici, byť tým už vyšel z karantény a odehrál dvě utkání.
„Tréninkový proces jsme museli snížit zhruba o čtyřicet procent a regenerace je o padesát procent horší. Zdaleka z toho nejsme venku,“ podotkl Miroslav Mikšíček, jenž má na starosti fyzickou připravenost mužstva z Uherského Hradiště.
Někdy to v kabině Slovácka vypadá po zápase jako na covidové jednotce v nemocnici. Hráči mají v nosech hadičky, jimiž proudí vodík. Také ho pijí. „Potřebujeme zregenerovat i plicní tkáň,“ vysvětlil Mikšíček vodíkovou terapii.
Když se tým vracel po čtrnáctidenní přestávce k tréninku, měl na přípravu pouhé tři dny. Pak vletěl na Baník. První půle byla skvělá, dynamická. Výsledek? Dva góly, vedení 2:0. Ve druhé borce rychle opouštěly síly, vedení udrželi silou vůle. Nebylo kde brát.
„Před zápasem jsme hodně polevili. Tréninky byly lehké, po chvilce jsme šli ze hřiště,“ popsal záložník Lukáš Sadílek. Jeden z těch, kteří se po nemoci fyzicky dávají do kupy. „Dohráli jsme to na krev,“ potvrdil Mikšíček.
Nejhorší není samotný zápas. V nich se hráči vydají do maxima, jdou v laktátu na hranu. Jsou schopni zátěž zvládnout. Jenže následná