Vzor EURO: méně rukou, méně VARu. Sporné věci na sudích, chce komise

Jsou tři typy situací, kdy jde o nedovolenou hru rukou.

1. Když hráč hraje rukou (paží) úmyslně: jde pohybem proti míči, pohybem vstoupí do dráhy míče.

2. Když rukou (paží) nepřirozeně zvětšuje svůj objem: ruka je zjevně od těla, jasně nad úrovní ramene, je na zemi, ale nepodpírá tělo hráče. Může docházet k nuancím. Například když hráč padá na zem, má při pádu ruku v přirozené poloze a je do ní trefen, není to prohřešek. Když ale spadne, je na zemi, ruku má nataženou a dotkne se jí míče, jde o provinění proti pravidlům. Když hráč udělá pohyb rukou, který není přirozený pro pohyb těla (například stojí, udělá pohyb rukou, kterou má dál od těla, a je do ní trefen míčem). V takovém případě je to prohřešek. Pokud je pohyb ruky přirozený pro pohyb těla, ruka se nepíská.   

3. Když dá hráč gól a neúmyslně si pomůže rukou: buď s ní gól přímo vstřelí, nebo po kontaktu míče s rukou bezprostředně skóruje. Pozor, v tomhle případě dochází ke změně. Dřív platilo, že branka neplatí po jakémkoliv kontaktu rukou, a to i od spoluhráče. Když se hráč nyní dotkne neúmyslně rukou, udělá třeba dvě tři kličky a pak skóruje, je branka regulérní. Příklad zásahu spoluhráče? Plzeň dala na jaře na Spartě gól, kdy byl Zdeněk Ondrášek trefen do ruky, a Jakub Brabec pak míč dorazil. V tomhle zápase branka nesprávně platila. Nyní už by ji pravidla posvětila.

Kdy se ruka ještě nepíská? Když si ji hráč sám nastřelí nebo když mu na ni míč dopadne při zpracování. Někdo řekne, že je to neobratnost nebo nešikovnost. Ale taková ruka je v souladu s pravidly. Stejně jako když nastřelí do ruky jeden spoluhráč druhého.

Příklady

Hráč má při výskoku ruku nad hlavou, vstupuje s ní do dráhy míče, je to prohřešek. • Repro TV

Hráč je na zemi, zvětšuje objem těla, je za ni zodpovědný, je to prohřešek • Repro TV

Hráč padá k zemi, ruka mu slouží k podpoře při pádu, je to v pořádku, prohřešek se nepíská. • Repro TV

Ruka hráče kopíruje jeho přirozený pohyb, o prohřešek se nejedná • Repro TV

Hráč nastřelí ruku kolegy, nepíská se. Důvodem je například fakt, že hráč tohle od spoluhráče nečeká, nemůže tak dobře předvídat jako v případě soupeře • Repro TV

Nová komise rozhodčích věří, že zásahů videa bude co nejméně. VAR má vstupovat do utkání jen v případě zjevného pochybení, tedy v situaci, o níž není pochyb, že byla na hřišti vyhodnocena špatně. Pokud bude situace nejednoznačná, měl by být verdikt výhradně na rozhodčím na hřišti. Příklad? Zákrok na anglického hráče Raheema Sterlinga v semifinále mistrovství Evropy proti Dánsku. Pískala se penalta, video správně nezasahovalo. O pokutovém kopu panovaly velké pochybnosti, ale nešlo stoprocentně říct, že o faul nešlo. Příhodova komise žádá podobný postup. V situacích, které jsou tzv. padesát na padesát nebo i osmdesát na dvacet, by mělo platit rozhodnutí sudího na hřišti. Pokud by pak komise rozhodčích uznala, že podle jejího názoru byla situace vyhodnocena rozhodčím nesprávně, bude přičítat chybu jemu, nikoliv VARu. Chce, aby byli rozhodčí osobnostmi a pískali jen jasné penalty.

PŘÍKLADY

Příklad, kdy má VAR zasahovat. Dva hráči jednoho týmu se srazili, rozhodčí odpískal nesprávně penaltu. VAR ho opravil. • Repro TV

Příklad, kdy nemá zasahovat VAR. Dochází k souboji, ke kontaktu, ale není jasné, zda je to faul, nebo ne. Rozhodnutí leží na sudím, který je na hřišti • Repro TV

Zápas mezi Pardubicemi a Spartou. Domácí Tomáš Čelůstka se chystal ke střele, ale promáchnul a upadnul. Sudí Miroslav Zelinka slyšel kontakt, byl přesvědčený o tom, že Tomáš Wiesner ho zasáhl. O penaltě nepochyboval. Na videu pro tenhle verdikt ale nenašel oporu. Penalta byla nařízená chybně. Platí, že pokud sudí u videa nenajdou kontakt, který by penaltu ospravedlňoval, tak ji nemůže nařídit. Nařízení pokutového kopu musí být na záznamu vidět.

Tohle penalta není. Pardubický Tomáš Čelůstka v zápase se Spartou (2:2) padá po kontaktu s Tomášem Wiesnerem. Sudí si byl jistý penaltou, na videu ovšem žádný střet vidět není. Nařízena byla tedy chybně. • Michal Beránek/Sport

Posuzování ofsajdů pomocí kalibrované čáry se v české lize zatím nedočkáte. Technologie stojí podle šéfa komise rozhodčích Radka Příhody při prvotním pořízení okolo 40 milionů korun na čtyři roky. Příhoda požádal asociaci, aby zkusila na kalibrovanou čáru sehnat prostředky. Rád by ji měl od jarní části soutěže, případně od dalšího ligového ročníku.  

Bývalý ligový rozhodčí Radek Příhoda má svou novou komisi rozhodčích. Sám bude v jejím čele • Pavel Mazáč/Sport