Lechtivé Slavii chybí efektivita, důraz i opory. Tvrdík se chystá vyřešit trenéry
Tři zápasy a jako když se narodí trojčata. Slavia deptá své fanoušky monotónním a lechtivým herním projevem, který v předchozích třech případech pokaždé skončil následovně: prohrou a bez vstřelené branky. Nespokojenost začíná čím dál častěji mířit na osobu uznávaného kouče Jindřicha Trpišovského, od něhož se očekává reakce, zlepšení. Dál ale platí, že má od předsedy klubu Jaroslava Tvrdíka nenarušenou důvěru.
Slavia má za sebou v této sezoně už 21 soutěžních utkání a pouze ve třech z nich neměla herní převahu. Platí to pro zápasy na Panathinaikosu, kde bránila postup do play off Konferenční ligy, pak pro hrubě nepovedený duel na hřišti Rakówa, a v lize proti Viktorii Plzeň, kde ovšem prakticky celý zápas trpěla v oslabení.
Ve zbylých osmnácti měla od menší až po obrovskou kontrolu míče a vzhledem k tomu, že tento trend drží mnohem delší dobu než jen v tomto ročníku, musí být zvyklá na herní způsob postupného útočení známého pod pojmem dobývání. I proto se při skládání kádru častěji orientuje na technicky zdatnější hráče, jakými jsou Ewerton, Moses Usor nebo s přimhouřenýma očima David Douděra, protože přesnost a rychlost provedení je v takových zápasech rozhodující.
Jenže v případě Slavie zjevně něco důležitého chybí, a na první pohled jsou to zejména dvě věci.
Efektivita hráčů stavících postupné útoky končí často před vápnem soupeře. Pro „sešívané“ není velký problém dovézt míč do blízkosti šestnáctky a protivníka tam přibít, nezřídka ovšem
