Kuchta: Manželka mě srovnala, dávám si víc bacha. Prozradil plány po kariéře
Ještě před rokem kolem něj bylo pořádně živo. Nejprve třaskavý přesun do Sparty, následně disciplinární stopka na pět zápasů. Od té doby je ale kolem Jana Kuchty klid. Reprezentační útočník ubral, svou hlavu zacílil na fotbal a rodinu. Výsledek? Mistrovský titul a poklidný život v přírodě. S manželkou, dcerou, zvířaty. Bez playstationů a dalších výdobytků moderní doby. „Moc na to nejsem, raději se věnuju práci na zahradě,“ vykládá v rozhovoru pro Sport Magazín +PLUS a web iSport.cz a upřímné přiznává, jak ho srovnala manželka.
Mnoho lidí z fotbalového prostředí vám řekne, že se od běžných fotbalistů liší. A skutečně. Když se elitní útočník Sparty během herního soustředění v Rakousku otevřeně rozpovídá o svém životě, poznáte to během chvilky.
Jan Kuchta rád tráví volný čas vycházkami do Prachovských skal, případně nazuje kolečkové brusle a vyrazí do hradeckých lesů. Rád se motá kolem zvířat, po kariéře by chtěl ke slepicím přidat ještě kachny, husy, případně i králíky.
„Nejde mi o byznys a extra výdělek, spíš aby se člověk zabavil, měl to nutkání ráno vstát a byl v pohybu. A když z toho bude i nějaký užitek, tak jenom dobře. Někteří lidé nemají peníze, aby si kupovali tak kvalitní potraviny. A ti, kteří je mají, tyhle produkty shání, protože nechtějí jíst něco, co je vyhnané za dva měsíce a není ta kůže ani žlutá,“ popisuje zapáleně.
Přípravu na novou sezonu máte prakticky za sebou. Vnímal jste, že se do týmu a nálady promítl titul, který jste na jaře získali?
(pokyvuje hlavou) „Cítili jsme to už v momentě, kdy jsme se v létě poprvé sešli na Strahově. Nálada byla samozřejmě výborná. Těšili jsme se na sebe, vyprávěli si prožitky z dovolené, i když byla dost krátká. Bylo to moc fajn. Věděli jsme, že nás čeká náročné období, protože příprava uteče rychle. My navíc víme, o co hned zkraje sezony hrajeme.“
O Ligu mistrů, po které touží nejen klub, ale taky fanoušci. Jste připraveni na vysoká očekávání?
„Já osobně mám v tomhle výhodu. Přesně totiž vím, co od sebe čekat. A stejně to má i mužstvo. Navíc kluci, kteří se vrátili z hostování nebo přišli na přestup, se s tím rychle sžívají. Z toho mám dobrý pocit. Uvidíme, jak na tom budeme na startu sezony.“
Pojďme k vám osobně. Ví se o vás, že jste byl vždycky neřízená střela. Zdá se mi to, nebo jste se v posledním období přece jen trochu zklidnil?
„Souhlasím s vámi, sám si ten rozdíl uvědomuju. Byl jsem trochu divočák, hodně mě srovnala manželka a rodinný život. Jsem za to vděčný. Nebylo to pro mě ale ani nic složitého, během náročnějších období mi to naopak dost pomáhalo, že jsem se měl o koho opřít. Trávil jsem v takových chvílích hodně času doma. Vyšli jsme si do Prachovských skal, hlava se čistila sama. Kdybych byl sám a neměl rodinu, bylo by to pro mě mnohem složitější. Takhle jsem si mohl užívat příjemné chvíle. Takové trávení volného času mi naprosto vyhovuje.“
Vaše paní je dcerou Josefa Dufka, šéfa Mladé Boleslavi. Dovedu si představit, že i doma je kolikrát fotbal tématem číslo jedna.
(usměje se) „Je to tak, tomu se nevyhnu. Ani z jedné, ani z druhé strany. Ale když potřebuju pomoc, manželce to nemusím ani vysvětlovat, protože ví, jak se zrovna cítím. Vžije se do mě. Má díky tomu pochopení, což je skvělé. Dokáže v reakci na průběh sezony i odhadnout, co může v následujících dnech následovat. To je moje velká výhoda. S tchánem spolu řešíme veškeré fotbalové věci, což není na škodu. Oba dva už víme, kdy toho máme plné brejle, a dáme si od toho na pár dní klídek. Jsem rád, že se mohu o tyhle dva lidi opřít. Ale to platí samozřejmě i o zbytku rodiny. Díky tomu se mohu plně koncentrovat na fotbal, protože za mnou rodina stojí.“
Mluvil jste o tom, že vás manželka dokázala srovnat. Jak se jí to povedlo?
„Musím zaťukat, že toho teď moc nebylo. (usměje se) Ani neměla důvod, aby něco podobného dělala. Ale dám vám jeden příklad. Hrozně jsem si užil mistrovské oslavy, ale už jsem pak věděl, že musím fungovat i doma. Už to nebylo takové, že
