Delegát mluvil o sněhu, ale byl tam led, popisuje Zorvan. Z Navrátila slzel

S dvoudenním odstupem souhlasil s rozhovorem, ale pořád byl plný emocí. Negativních. Záložník Olomouce Filip Zorvan v sobotu proti Slovácku (1:1) strávil na zmrzlém hřišti 73 minut a doteď kroutí hlavou, jak sudí Michael Kvítek s podklady od technického delegáta Petra Vysloužila mohl rozhodnout o tom, že se zápas odehraje. „Vždyť tam byl led,“ říká středopolař Sigmy v novém díle pondělního podcastu Liga naruby, kde detailně popisuje neregulérní podmínky i kamarádovo zranění.
S odstupem času: jak se vám hrálo?
„No, jak to říct... Asi si otevřeně můžeme přiznat, že to nebyl žádný fotbal. Nějaké parametry to podle mě mělo akorát díky tomu, že se potkaly dobré týmy. Třetí se čtvrtým, kvalitní trenéři. Lidi mohli přijít – a viděli jsme tohle... Bylo to nešťastné. Ani nevím, jak mám říct, že se mi hrálo. Byla to jen válka a souboje, do toho zvláštní metr rozhodčího. Občas si myslel, že jsme uklouzli, tak to nepísknul. Pak třeba zase obráceně. Celý zápas byl nešťastný.“
Byl jste překvapený, když jste se dozvěděli, že utkání se odehraje?
„Stoprocentně, upřímně jsem s tím nepočítal. Když jsme se po rozcvičení vrátili zpátky do kabiny a viděli, jak se odkládají ostatní zápasy, jak furt sněží a že je trávník celý pokrytý sněhem i hodinu před utkáním... V životě bych neřekl, že se na tom bude dát hrát. Trávníkáři udělali velkou práci, ale pořád neměl trávník žádné parametry. Vůbec jsem s tím nepočítal, a když se při rozcvičce zranil Honza Navrátil, řekl jsem si, že přece není možné nastoupit. Ale stalo se.“
Navrátilovo zranění zrovna vás osobně hodně vzalo, že?
„Honza se mě ujal, když jsem přestoupil do Olomouce, takže k sobě máme hodně blízko. Je to tady jeden z mých dvou nebo tří nejbližších lidí v týmu. Byl jsem přímo u toho, když se to stalo. Vyhrkly mi slzy, celý zápas jsem neměl myšlenky na fotbal. Vůbec nevím, co k tomu říct... Je strašný, že se stalo tohle a že se pak šlo ještě hrát. Nebylo to podle mě úplně správné rozhodnutí. Snad Honzovo zranění nebude vážné, ale mám trošku obavy.“
Jak to parťák nese psychicky?
„Jak by to mohl nést... Hodně těžko. Čeká, jak to dopadne. Všichni mu držíme palce, všichni ho mají rádi. Ozval se mu i pan trenér Svědík, se kterým má nadstandardní vztah. Přejeme mu, aby diagnóza byla co nejlepší.“
Co vám dal před utkáním kouč Václav Jílek za pokyny?
„Byli jsme takticky připraveni jako vždycky. Pokyny se zase tolik nelišily. Ale když jsem to viděl, říkal jsem si, jestli neměl nastoupit v poli spíš Máca (brankář Matúš Macík – pozn. red.), který má dva metry, než my prcci. (úsměv) Měli jsme to zjednodušit, protože se na tom nedalo hrát. Podle toho to i vypadalo.“
Viděli jste na sněhu vůbec žlutý balon?
„Občas ne. Ještě když vám svítí světla do očí a balon letí, tak se vám fakt ztratí před očima. Musím však přiznat, že jsem měl občas problém i se soupeřem. V bílých dresech jsem ho taky neviděl. Celkově zvláštní.“
Zkuste ještě detailně popsat, jak se na terénu pohybovalo a zda fakt hrozilo zranění. Podle delegáta Petra Vysloužila bylo totiž všechno naprosto v pořádku a podle některých jste panenky, protože dřív se hrálo na horších hřištích, nikdo si nestěžoval a všechno bylo v pohodě...
„Nejde zabrzdit. Chcete, ale nejde to. Některé kluky z toho v poločase bolela kolena, klouby, protože povrch je úplně jiný. Taky je rozdíl mezi tím, jestli hrajete jenom na sněhu, nebo je tam i led. Navrcovi podjela noha na ledu, takže určitě nebylo možné na tom hrát. Před skoro třemi roky jsem s Příbrami zažil zápas v Jablonci, kde jsme zničili hřiště. Další kolo se muselo odkládat a trávník byl pak snad rok nepoužitelný. Tehdy se nám tam třeba bořil kotník do bahna, ale furt se na tom dalo pohybovat lépe než tady. Protože na ledu jste teď chtěli změnit směr, ale byli jste na zemi. Pak už se v tom ztrácel i rozhodčí. Nevěděl, jestli někdo podklouzl nebo byl přistrčený. Zmatené.“
To je zajímavé, protože podle delegáta na hřišti rozhodně led nebyl.
„Určitě byl. Co jsem slyšel, tak i někdo z realizačního týmu Slovácka (Luboš Přibyl – pozn. red.) před zápasem ukazoval delegátovi led, ale on mu řekl, že je to sníh. My všichni, co jsme tam byli, víme, že to byl led.“
Jak jste řešili obutí?
„Měl jsem jedny kopačky na rozcvičku, druhé na první poločas a třetí na druhý poločas.“
Kolíky?
„Ne, já lisokolíky, ale třeba Lukáš Vraštil si dával ty největší povolené. On je na to profík, měl fakt velké špunty. A stejně před penaltou ve finále podklouzl. Říkal, že by tam takhle v životě nešel. Jak padal, dával tam ruku intuitivně. Člověk mohl mít na noze, co chtěl, a stejně tomu nezabránil.“
Co s termínovkou? Je podle vás poskládaná dobře, nebo byste radši nějakou změnu?
„Pak jsem si říkal, že když už tohle bylo jarní kolo a všichni viděli počasí i předpověď, jestli by nebylo lepší celý víkend odložit. Nejen některá utkání. A pak to hrát na začátku jara nebo někdy v března, dubnu. Evropské poháry u nás hrají jen tři týmy, takže by se to přece dalo někam vložit. Mělo by to větší kvalitu, fotbal je produkt pro fanoušky. Hrál třetí se čtvrtým a my jsme toho lidem moc nenabídli.“
Byl jste se podívat, jak vypadá hřiště?
„Projít jsem se byl jen na začátku, moc tam teď radši nechodíme. Trávníkáři nejsou nadšeni. Jsou tam hnědé fleky, díry... Jestli tohle dají chlapi do kupy na poslední zápas s Plzní, tak jim za to můžeme koupit něco pěkného k Vánocům. To by byl totiž fakt zázrak.“
# | Tým | Z | Skóre | B |
---|---|---|---|---|
1 | ![]() | 30 | 70:26 | 76 |
2 | ![]() | 30 | 62:23 | 72 |
3 | ![]() | 30 | 67:33 | 62 |
4 | ![]() | 30 | 48:39 | 45 |
5 | ![]() | 30 | 50:46 | 44 |
6 | ![]() | 30 | 39:40 | 41 |
7 | ![]() | 30 | 46:46 | 40 |
8 | ![]() | 30 | 40:45 | 37 |
9 | ![]() | 30 | 32:38 | 37 |
10 | ![]() | 30 | 31:40 | 36 |
11 | ![]() | 30 | 29:40 | 35 |
12 | ![]() | 30 | 35:45 | 30 |
13 | ![]() | 30 | 29:42 | 28 |
14 | ![]() | 30 | 30:52 | 25 |
15 | ![]() | 30 | 36:61 | 25 |
16 | ![]() | 30 | 34:62 | 24 |
- Skupina o titul
- Play-off o umístění
- Skupina o záchranu