Beran, malý (velký) šéf hry Jablonce: Můžu prorazit. Čím naštval Slovácko?
Nenápadná hvězda. Neoslní vás čísly (na podzim 1+0), jeho přínos ocení nejvíc spoluhráči a trenéři. Michal Beran má za sebou nejlepší půlrok v kariéře, jeho styl přesně zapadl do schématu kouče Luboše Kozla. Maličký technický záložník je hlavní spojkou mezi obranou a útokem. To on určuje ráz hry pátého celku fotbalové Chance Ligy. „Sedlo si to úplně všechno, nikde mi nedali tolik šancí,“ pochvaluje si v rozhovoru pro deník Sport a web iSport.cz.
Když v sedmnácti letech odešel jako velký talent ze Slovácka do Slavie, bylo z toho na Moravě zle. Stejnou cestu zvolil posléze jeho o čtyři roky mladší bratr Štěpán. Ten se nyní do Uherského Hradiště vrátil a sourozenci se potkají jako soupeři hned ve druhém jarním kole. „Bude to hodně prestižní,“ přiznává Michal Beran, jenž měl v létě namířeno do Polska. Dnes je možná i rád, že Warta Poznaň nakonec sestoupila. Angažmá, na které dlouho čekal, našel na severu Čech.
Prožil jste nejlepší půlrok v kariéře?
„Určitě. Cítím se tady fakt moc dobře. Zatím velká spokojenost, všechno je nad očekávání. Po pár dnech jsem věděl, že to byla opravdu dobrá volba a jsem za ni moc rád. Přitom jsem zpočátku váhal, jestli do Jablonce jít. Byl jsem přesvědčený, že chci zkusit zahraničí.“
Měl jste nějakou konkrétní nabídku?
„Nešťastnou náhodou to nedopadlo, protože tým, se kterým jsem byl domluvený (polská Warta Poznaň), spadl. Celou dobu to vypadalo, že se udrží, měl náskok. Jenže poslední tři zápasy prohrál a sestoupil. Pak se řešilo, co dál. Nabídku od Jablonce jsem měl už dřív. Byl jsem domluvený s panem Peltou, že počkám a až když mi nevyjde cizina, budu o tom přemýšlet. Když jsem viděl, jak to má klub nastavené a kdo ho bude trénovat, oslovilo mě to. Od pana Pelty to bylo hodně férové a celé jednání hezké. Byla to nakonec jediná varianta, která mi dávala smysl.“
