POLEMIKA: Šulc do TOP 5 evropských lig? Vládne přes čísla vs. Solidní, ne špičkový
Plzeňský záložník Pavel Šulc už dvě sezony znatelně prokazuje v Chance Lize své kvality a přednosti. Logicky po něm pokukují i kluby ze zahraničí. V posledních dvou ročnících vstřelil dohromady více než 30 gólů, ke kterým si do statistik zapsal i asistence. Prosadil se také v evropských soutěžích či národním dresu. Je ale čtyřiadvacetiletý záložník Viktorie natolik vybavený, aby si sbalil kufry a pláchl do jedné z TOP soutěží v Evropě? O tom se v polemice dohadují redaktoři deníku Sport a webu iSport Jonáš Bartoš a Radek Špryňar.
Jonáš Bartoš: ANO
Vládne přes čísla
Dva roky po sobě udělal v lize přes dvacet kanadských bodů, slavil góly v evropských pohárech, české reprezentaci. Odehrál skoro sto dvacet těžkých zápasů, málokdy slezl ze hřiště. Plzeň nesl na zádech, bral na sebe těžké situace. V dnešní analytické době plné běžeckých dat a všemožných čísel svítí Šulcovy hodnoty vysoce nad evropským průměrem.
Skauti hledají odolné typy, muže, kteří vydrží hrát skoro nonstop tři zápasy týdně. Ve spojení s dynamikou, atletičností a schopnostmi do defenzivy dostáváme v Pavlu Šulcovi kompletní balíček. Ano, nikdy z něj nebude supertalent Florian Wirtz. Zároveň i ve velkém evropském týmu, vedle technicky vyspělých spoluhráčů, může zapadnout do požadovaného puzzle.
Článek pokračuje pod infografikou.
Šulcova šance v elitní lize přijde, dvě sezony po sobě ukazuje vysoký nadstandard ve všech důležitých činnostech. Navíc na sobě dokáže makat, překousl už sakra krizové chvíle, zvlášť kdysi po neproměněných šancích na Spartě. Kariéru si vydřel a pořád se chce zlepšovat. Svým profilem nabízí i top mužstvům věci, které se v moderním fotbale požadují.
Pokud mu Dortmund, Lipsko nebo Frankfurt otevřou dveře, neudělají chybu. Blonďatý manekýn ve výstředních brýlích ukáže, že dvě sezony v Plzni nejsou jeho stropem.
Radek Špryňar: NE
Je solidní, nikoli špičkový
Pavla Šulce si nesmírně vážím. V jeden čas byl na odpis, aby nakonec roztáhl křídla a ukázal, že není žádné budižkničemu. Přepral osud, ukázal srdce, výdrž a silnou hlavu. V Plzni odehrál dvě úžasné sezony. Společně s Provodem a Holešem aktuálně patří mezi trojici nejlepších českých hráčů Chance Ligy. Přesto si myslím, že čtyřiadvacetiletý borec nemá dovednostní balíček na takové úrovni, aby mohl úspěšně působit v některé z top 5 soutěží.
Pro jistotu vysvětlím spojení „úspěšně působit“ – hrát pravidelně v základní sestavě, být z poloviny produktivní jako v Česku a postupem času se stát stěžněm mužstva.
První dotyk, technická kvalita, dynamika, rychlost myšlení, klid na balonu – to vše má na solidní úrovni, nikoli špičkové. Opakovaně to skauti viděli v zápasech národního týmu. Být to naopak, učinil životní krok už minulé léto. Kluby by se o něj porvaly. Jenže trh je nemilosrdný, ukazuje realitu. Ani po druhém bodově výtečném roce není Šulc žhavým artiklem na hráčské burze. Je to divné. Ale překvapivé? Spíš ne.
V Česku totiž máme neustálou tendenci vidět tuzemské hráče v mnohem lepším světle, než ve skutečnosti jsou. Očekáváme od nich víc, než čeho jsou schopni. Stačí se rozhlédnout, kolik ligových vyslanců má v zahraničí vážné problémy. Nehrají, neposouvají se, stagnují. I tohle kluby vidí. Nedodáváme zaručenou kvalitu. I to je dozajista jedno z úskalí Šulcova přestupu.
