Teplice zdolal učitel ze základky: Dal bych nám jedničku, zářil Cupák. V ligu ani nevěřil
Ono to bez Davida Tkáče půjde, ne že ne! Zlín před sezonou sice přišel o svůj největší klenot, v obnovené premiéře na nejvyšší ligové scéně někdejší hvězdu ševců ovšem dokonale zastoupil Michal Cupák. Při svém prvoligovém debutu vyrovnávacím gólem zavelel k obratu v Teplicích a následně měl podíl na vítězné trefě Stanleyho Kanua (1+2). Ještě do června přitom učil matematiku na základní škole a fotbalu se věnoval jen ve třetiligové Kroměříži. S podobně výtečnými výkony už jej děti ve třídě asi dlouho neuvidí. „Jsem flegmatik, ani jsem neměl hraní první ligy za životní cíl,“ řekl po životním výkonu Na Stínadlech po výhře nováčka 3:1. Mimochodem, Zlín vyhrál na severu Čech po dvaadvaceti letech.
Byl to váš největší zápas kariéry?
„Sice jsem už v minulé sezoně nastoupil v MOL Cupu proti soupeřům z první ligy (Olomouc, Slovácko, Karviná – pozn. red.), ale v poháru je to něco jiného, kolikrát nehraje nejsilnější sestava. Tohle je naopak liga, tady se nikdo nešetří. Proto bych to ohodnotil za svůj největší zápas. Navíc si troufnu říct, že jsem stíhal. Samozřejmě ke konci docházely síly, ale snažil jsem se kousnout a dohrát až do úplného konce.“
Jakou známku byste si coby učitel udělil?
„Rozdělil bych zápas na dvě půlky. Za první poločas by to nebyla hezká známka a za druhý poločas by to bylo mnohem lepší. Samozřejmě tím, že jsme vyhráli, bych celkově dal jedničku.“
Zlín je ligovým nováčkem, v Teplicích nebyl favoritem. Skóroval jste ovšem hned v prvním utkání, lepší to být pro vás ani nemohlo.
„Nejsem na osobní statistiky, ale gól je třešnička a důležitější jsou tři body. Teplice jsou kvalitním soupeřem, během prvního poločasu to s námi vypadalo všelijak, lidi nám už asi nevěřili. Během přestávky jsme si něco řekli v kabině a druhá půle vypadala úplně jinak. Jsme rádi, že jsme to otočili v náš prospěch.“
Ze tří střel na bránu jste dali tři góly. Co byste na to jako matematik řekl?
„Že to je stoprocentní úspěšnost, ne? (smích).
Stanley Kanu, zimní posila z druhé portugalské ligy, vám a Nombilovi nahrál na gól, pak sám skóroval. Přitom na plac přišel až jako střídající…
„Skvěle do toho vstoupil, je neuvěřitelně běžecky rychlý a soubojově silný. U všech gólů se dokázal prosadit přes hráče. Nahrál dvakrát pod sebe a jednou krásně utekl. Měl krásný náběh, možná u toho stoper Teplic špatně vystoupil. Zaběhl si za něj, utekl a s klidnou hlavou dokázal zakončit. Super výkon.“
Bylo složité čelit tomu, aby vás nepohltila atmosféra? V MSFL jste byl zvyklý na divácké návštěvy okolo pár stovek diváků, nyní jste hrál na osmnáctitisícovém stadionu…
„Ve třetí lize tolik diváků nechodilo… V Teplicích je krásný stadion, i když trochu to splývá na počet lidí, že tu není taková atmosféra, ale fanoušci byli slyšet. Že nastoupím, jsem se dozvěděl ke konci týdne, zhruba ve čtvrtek, pátek.“
Kolik jste již stihl přijmout gratulací za první start, gól a asistenci?
„Jako první jsem odepsal manželce, ostatní počkají. Gratulace ještě asi budou a do Zlína to je dlouhá cesta (úsměv).
Dolehla na vás tíha toho, že opravdu jste se v 26 letech stal profesionálním fotbalistou?
„Je to pořád jen první zápas, jsem flegmatik, nedělám si hlavu z velkých věcí a zápasů. Šel jsem do toho s klidnou hlavou, což beru jako svoji přednost, i když manželka mi někdy nadává, že mi je všechno jedno. Tentokrát se to vyplatilo.“
Věřil jste vůbec, že v tak sportovně pokročilém věku se lze dostat do první ligy?
„Popravdě to nebyl můj cíl v životě, ale v Kroměříži jsem pořád pracoval, snažil jsem se jít na maximum, odmakat tréninky i zápasy. Postoupili jsme do druhé ligy a po rychlém a nečekaném jednání od Zlína jsem si řekl, že do toho půjdu a zkusím. Že to je poslední šance vyzkoušet si první ligu a profesionální fotbal. Šel jsem do toho po hlavě. Uvidíme, jak to bude pokračovat.“
Děti na sociální sítě zlínského klubu psaly, že nemají třídního učitele. Co byste vzkázal svým bývalým žákům?
„Od září jsem byl třídním učitelem šesťáků ve sportovce na základní škole v Kroměříži. Kluci hráli fotbal, holky volejbal a další sporty. Zrovna včera jsem jim to oznámil a natočil vzkaz. Byly převážně smutné reakce, takže tímto bych je chtěl pozdravit. Mrzí mě to, protože to byla super třída. Zvykly jsme si na sebe, užili si spoustu zážitků. Věřím, že s novým třídním si také užijí legraci a určitě se za nimi zastavím a pokecáme, zahrajeme si fotbálek nebo volejbálek. Vzal bych je příští týden na derby se Slováckem, ale nevím, jak jsou na tom, zda už kluci a holky nehrají své zápasy a k tomu probíhají dovolené.“
Pohledem trenéra: Cupák má budoucnost
„Míša je strašně pracovitý kluk, běhá a hraje pro tým. Na hřišti nechá duši. Pět roků jsem ho vedl v Kroměříži a nikdy jsem na něj nemohl říct ani půl slova. I v šestadvaceti letech má ještě před sebou ligovou budoucnost. Jsem za něj rád, protože vsítit gól při prvním ligovém startu je sen každého hráče. Že Kanu nebyl v základní sestavě, bylo naše rozhodnutí. Nikde není psáno, že kluci, kteří byli na hřišti v prvním poločase, by zen zápas nakonec nemohli zvládnout. Nevyšlo to, kluci přesto odevzdali to, co měli.
Chyběla nám agresivita a dynamika hry, proto přišlo střídání Kanua. Dal gól, na další dva nahrál, takže jeho role byla zásadní. Prosazoval se v soubojích jeden na jednoho, vysoubojoval to, přihrál na gól Míšovi Cupákovi a pak sám uklidil brejk. Vnímám, že jsme v Teplicích vyhráli po dvaadvaceti letech, tehdy jsem hrál a bylo to 2:1. Zrovna v týdnu mi o tom psal kamarád. Je to pěkné."
