Talent Havran: Baník má velký potenciál, ale chce to čas. Čím zaujal Bílka?
Je tváří „nového“ Baníku, který se na podzim ocitl v herní i výsledkové krizi. Nicméně Marek Havran (19) zažívá pozitivní průlomové období své krátké kariéry. Teprve letos si připsal první start ve druhé lize, nyní má na svém kontě čtyři utkání v základu za áčko v nejvyšší soutěži. A k tomu povolání do fotbalové reprezentace U21. „Všechno se to událo během měsíce,“ líčí udiveně.
V personální nouzi dostal teenager Marek Havran šanci mezi elitou, byť ještě před měsícem neměl pořádné vytížení ve druholigovém „béčku“ Baníku a uvažoval o hostování jinde. Teď je ale důležitou součástí celku trenéra Pavla Hapala, kde jsou na křídlech díry po odchodu Ewertona či zranění Srdjana Plavšiče. „Máme mladý tým. Až se sehrajeme, tak to půjde,“ věří student sportovního gymnázia v Ostravě, jehož na jaře čeká maturita.
Co bude dál s Baníkem?
„Tvoří se nový Baník. Já vidím v týmu velký potenciál, ale chce to čas. Teď jsme v tabulce dole, ve špatných vodách. Chce to trpělivost. Vím, že ve fotbale někdy není. Já potřebuju nasbírat zkušenosti, ať můžu hrát první ligu pravidelně a třeba rozhodovat zápasy. Ještě vidím ve své hře hodně rezerv.“
Čekal jste, že vás Michal Bílek povolá do reprezentace U21 před kvalifikací s Ázerbajdžánem a Bulharskem?
„Je to další skok v kariéře. Upřímně, nečekal jsem, že budu v jednadvacítce. Byl jsem překvapený a jsem za tu šanci vděčný. Věřím, že ji chytnu za pačesy. Když jsem viděl, že nejsem v nominaci dvacítky, říkal jsem si: ‚Ty jo, že by fakt?‘ (úsměv) Pak mi psal pan Křeček (trenér U20) a volal pan trenér Bílek. Všechno se to děje rychle. Pamatuji si, že jsem ještě před měsícem řešil nějaké hostování, protože v béčku Baníku jsem úplně neměl minutáž. Chtěl jsem hrávat víc. Najednou jsem se dostal do základní sestavy A-týmu a přišla poznámka do jednadvacítky.“
Co to s vámi dělá?
„Před půl rokem jsem měl první start ve druhé lize, nedávno v první. Jestli přijde za půl roku zahraničí, bude to další skok. (úsměv) Snažím se sbírat zkušenosti, mám před sebou kus práce. Snažím se vůbec neusínat na vavřínech. Tohle není můj vrchol, třeba je to začátek něčeho velkého. Protihráči v lize už o mně vědí, chystají se na mě. Je to pro mě něco nového, ve druhé lize jsem to nezažíval. I já už se na ně připravuju.“
Čím jste podle vás trenéra Bílka zaujal?
„Asi driblinkem, hrou jeden na jednoho. To je na mně asi nejvýraznější věc. Každý, kdo se dívá na fotbal, si toho všimne. Rád hraju z lajny. Poslouchal jsem, co říkal trenér po nominaci. Mým jediným úkolem je být připravený, kdybych dostal herní příležitost.“
Cítíte, že musíte k technickým dovednostem přidat i efektivitu?
„Produktivita chybí. Snažím se na ní pracovat, protože čísla rozhodují. To je ten další krok, který potřebuju vyšperkovat. První liga je fotbalovější než druhá, ve které je hodně soubojů. I hlavičkových. Třeba Boleslav proti nám hrála otevřeně, což mi vyhovovalo. Nejhorší to bylo naopak v Pardubicích. I Zlín byl těžší.“
Kdo stojí za vaším razantním vzestupem?
„Rodina. Hlavně taťka. S ním všechno řeším, bavíme se o zápasech. On hrával v Příboře, byl záložník a říkal, že měl dobrou šajtli. Ale žádná videa jsem neviděl, takže to nemůžu potvrdit.“
