ČESKÝ FOTBAL: Z Klimkovic do Arsenalu | iSport.cz
Richard Šíma
2. června 2011 • 10:54

ČESKÝ FOTBAL: Z Klimkovic do Arsenalu

V Klimkovicích trénuje Jana Švábíka bývalý fotbalista Alois Grussmann (vlevo)
TOP VIDEA
Sparta - České Budějovice: Čolič srazil Kozáka, sudí penaltu nepíská Sparta - České Budějovice: Čolič srazil Kozáka, sudí penaltu nepíská
Kometa Brno - Mountfield HK: Zaťovič zkompletoval hattrick a rozhodl, 3:2 Kometa Brno - Mountfield HK: Zaťovič zkompletoval hattrick a rozhodl, 3:2
VŠECHNA VIDEA ZDE

Mnozí kluci z vesnice o tom jen bláhově sní, jemu se takový sen málem splnil. Devatenáctiletý Jan Švábík kope I. B třídu v Klimkovicích u Ostravy. Před několika měsíci ale usiloval přímo před zraky slavného kouče Arséne Wengera o neuvěřitelný přestup. Do Arsenalu.



A jakkoliv to zní šíleně, neměl k němu daleko. Dnes už je zpět. Zase hraje v Klimkovicích, potýká se s maturitou, ale jeho příběh mu už nikdo nevezme.

Zhruba 75 tisíc dorostenců a amatérů z celého světa se přihlásilo do projektu The Chance, jehož autorem byla společnost Nike a právě londýnský klub Arsenal. Zadání? Prosté. Nemáš-li dosud podepsanou profesionální smlouvu, přihlas se a bojuj o to, aby ses dostal k nám. Ukaž, co umíš a budeš-li nejlepší, přijmeme tě na naši akademii. Švábíkovi se do něčeho takového zpočátku ani nechtělo...

Se svým o dva roky mladším bratrem Markem a rodiči bydlí Jan Švábík v domě pár desítek metrů od postranní lajny klimkovického hřiště. Místní tým válí I. B třídu. Pod vedením trenéra Aloise Grussmanna, někdejšího československého reprezentanta. Má v kádru i mladého Jana Švábíka. A tomu jednoho dne roku 2010 přichází do schránky email, v němž stojí zhruba toto: „Přihlas se do The Chance!“

Mladíkovi se nechce. Zatímco jeho sedmnáctiletý bratr Marek hrající ve Vítkovicích se nechává šancí dostat se do Arsenalu zlákat. Podobné rozhodnutí učiní ve stejné době desetitisíce mladých fotbalistů ve 42 zemích světa. V Česku zhruba čtyři sta. Pro dva z nich se otevře cesta za fotbalovým štěstím do Londýna.



Příběh se komplikuje hned na začátku. Marek Švábík má velký pech, zranění kolena jej vyřazuje ze hry. Místo jeho náhradníka zaujímá bratr Jan. Mimochodem, vášnivý fanoušek Arsenalu. „Nebylo to tak, že bych hned snil o tom, že se dostanu až do toho finále na Arsenal. Chtěl jsem to prostě zkusit a dojít co nejdál,“ říká starší z bratrské dvojice.

První výběrové kolo bylo v Praze a Ostravě. „Šel jsem tam s tím, že si prostě zatrénuju a uvidíme,“ líčí student ostravského gymnázia. Na ploše stadionu Baníku se mu daří. Střelbu na přesnost zvládá bravurně, přihrávky v pohybu taktéž. Umí i slalom s míčem a při závěrečném fotbálku patří mezi nejlepší. „Pokud jde o jeho individuální technickou vybavenost, je skutečně velmi talentovaný,“ říká Grussmann, jenž se Švábíkem občas zůstává po tréninku a přidává mu individuální dávky.

Klimkovický talent je v prvním kole vybrán mezi 21 nejlepších, kteří si to mají rozdat o dvě letenky do Londýna ve druhém kvalifikačním dějství na pražském Strahově.

„V tu chvíli jsem pochopil, že mám velkou šanci. A začal jsem to brát vážně,“ vypráví Švábík. Má štěstí, ve druhém kole musí adepti zvládnout stejné disciplíny jako v kole prvním. A ty mu jdou.

Je vybrán. Téměř čtyři stovky fotbalových šikulů má pech, o místo ve fotbalové Nike Academy, jež vychovává hráče Arsenalu, se poletí poprat Jan Švábík z Klimkovic a s ním vítkovický Martin Váňa. „V tu chvíli jsem cítil pocit štěstí a smutku zároveň. Štěstí díky Honzovi, smutek kvůli mladšímu Markovi, který si vážně zranil koleno,“ líčí Marek Švábík starší, otec obou mladých bratrů. „Byl to sen, jinak se to popsat nedalo. Ale Honza na sobě pracoval. Makal, a tak si to zasloužil,“ vypráví Švábík senior.

Jeho staršímu synovi se náhle prudce mění život. „Ujala se nás firma Nike. Začal s námi pracovat trenér Hřebík, taky ale basketbalový kouč Ježdík, nebo psycholožka, která nás na ten test v Arsenalu připravovala. Dostal jsem plán, jak trénovat fyzičku, jak fotbalové dovednosti, pan Hřebík sháněl, co Arsenal preferuje, k tomu jsem se chystal i s trenérem Grussmannem,“ popisuje Švábík kolotoč, který se náhle zprudka rozjel. Několik měsíců tvrdé práce. A mentální přípravy. „Bude je zajímat, jak hráči reagují pod tlakem času a prostoru,“ upozorňuje Jaroslav Hřebík.

V lednu nasedá účastník I. B třídy do letadla a míří do Londýna. „Pan Hřebík nám ještě řekl, že to tam budeme mít velmi těžké, ale že je to naše šance a záleží na nás, jak s ní naložíme,“ nezapomněl Švábík na slova, jimiž je trenér reprezentační devatenáctky vyprovodil na cestu.

Po příletu do Anglie se na nic dlouze nečeká. Stovka fotbalistů z celé světa se přijala prát o osm mít v akademii. Čtvrtek 20. ledna je prvním tréninkovým dnem v centru The Hive. „Dělali jsme pohybové cviky. Dívali se na nás a známkovali, jak dosáhneme levou nohou doprava, jakou máme stabilitu těla a takové věci. Denně nás čekaly dva tréninky. A jeden trval dvě hodiny. Na tohle jsem nebyl zvyklý,“ popisuje Švábík začátek potíží, které jej měly brzy dostihnout.

První trénink mu ale vychází. „Testovali, jak přijmeme míč, jak ho zpracujeme do prostoru a podobně, cítil jsem, že se mi daří. A lidé z Nike za mnou přicházeli a říkali, ať se držím, že mám šanci,“ vzpomíná Švábík. Večer jej ale dostihla velká únava. I svalová.

Velký okamžik nastává druhý den. Hoši si to zrovna rozdávají při fotbálku osmi proti osmi. Když se objevuje trenér Arséne Wenger. „To byl šok. Říkal jsem si, to není možné, já tady hraju a pan Wenger se na mě dívá! Hned jsem zvýšil tempo na naprosté maximum. A totéž udělali i všichni ostatní. A pak, když to skončilo, jsme se na něj sesypali. Rozdal nám fotky a autogramy,“ usmívá se devatenáctiletý hošík při vzpomínce. Pak ale zvážní.

„Ten den už mi tolik nevyšel. Měl jsem natažený sval. Navíc se hrálo v blátě, já zvolil špatnou obuv a už jsem se pak nemohl přezout. Cítil jsem, že jsem vybouchl. A že jsem pokazil, co se mi první den povedlo...“

Vyhlášení výsledků ve Wembley je pro něj dalším zážitkem, podobně jako návštěva ligového zápasu Arsenalu s Wiganem. Když své jméno mezi 32 postupujícími, kteří usilovali o osm míst v akademii, nezaslechne, velké zklamání necítí. „Protože jsem věděl, že jsem do toho dal úplně všechno,“ dodává, když na hřišti v Klimkovicích své vyprávění končí.

Má už dobře hodinu po tréninku, soumrak je tu, přišel čas jít domů. Přemýšlet o nabídkách na přestup, které prý má. Arsenal mezi nimi nefiguruje, ale není prý vyloučeno, že se z I. B třídy v létě posune hned o několik úrovní výše.

 
Články odjinud


Články odjinud