Nikdy neexistoval, přesto se díky seriálu Okresní přebor stal fotbalista Jarda Kužel legendou. Vesnickou hvězdu se dvěma starty ve druhé lize v televizi ztvárnil herec David Novotný, který si po pěti letech „oživil“ registrační průkaz a sám teď hájí barvy Zadní Třebaně ve III. třídě okresu Beroun.
Jaký je Novotný fotbalista? Výborný! Ale je to jedno, většina lidí mu stejně neřekne jinak než „Jardo“.
Na zádech má desítku, moc toho nenaběhá a trpělivě číhá na polovině hřiště, ideálně ve stínu. Pokud si takhle představujete herní styl Jardy Kužela z Houslic, trefili jste. Takhle se totiž prezentoval i herec David Novotný v zápase své Zadní Třebaně proti Chodouni. K výhře 4:1 přispěl gólem z penalty. Za stavu 1:1 se nikomu nechtělo. Až zaznělo: „Ať jde kopat Jarda Kužel!“
Novotný jen pokrčil rameny – proč ne – a suverénně proměnil. „Já už na Jardu slyším a nevadí mi to. Přirostl mi k srdci, má kus ze mě,“ usmíval se Novotný. „Jeho herní styl, to jsem celý já, docela se prolínáme. Zvykl jsem si na něj. Kdybych hrál třeba homosexuála a pak na mě volali buzničko, bylo by to těžší.“
Fanoušci mají ze seriálu od Kužela velká očekávání. A Novotný je dokáže naplnit. Na hřišti byl po fotbalové stránce jasně nejlepší. Sólo přes pět protihráčů, drzé jesličky u lajny, jedna gólová přihrávka i několik vynikajících pasů do superšancí, které ale spoluhráči zazdili. Vždy jen zvednul ruce nad hlavu, tohle gesto zmaru je pro něj typické. „Ty vole, ten je školí, kdyby byl o deset let mladší...“ obdivoval umění Novotného fanoušek, jenž na něj pokřikoval zásadně seriálovým jménem.
Jednou byl Novotný faulovaný při sólu na brankáře, ale rozhodčí obránce potrestal pouze žlutou kartou. Tu vyfasoval i on sám za faul, když se před koncem odhodlal pomoct i obraně. Taky se dostal do potyčky se soupeřem, kterého chytil za pusu. „Měl nějaké kecy. Jelo to na verbální rovině. Nenechám si nic líbit, navíc mám drzej kukuč a s tím nic neudělám. Radši jdu do souboje, než abych byl braný za bábovku,“ líčil Novotný.
Jeho přítomnost v soutěži o patro níž pod okresním přeborem, z něhož Třebaň sestoupila, je velkou atrakcí. Do klubu Novotného v létě zlákal režisér seriálu Jan Prušinovský, který tady působí a z místního prostředí také čerpal náměty. „Já kluky odrazoval, že jsem línej jako prase, na hřišti se pohybuju podle stínu, jsem starej, hádám se s rozhodčími i protihráči a často nemůžu chodit kvůli práci, jsem takovej parchant. Přesto mě chtěli,“ popisuje Novotný. „Hrál jsem dřív za Strašnice B, kde byl třeba Míra Bosák, Ivan Trojan a další známé ksichty. Když pak frajer prošlápnul Trojana, vyřadil ho na víc než půl roku skoro i z divadla, a ještě mu dal od cesty: ´Tady to máš, ty hérečko!´, skončil jsem,“ vzpomíná Novotný. Fotbal jinak vždy patřil do jeho života. „Je to má největší láska společně s divadlem a rodinou.“
Teď svou aktivní kariéru zase oživil. „Chytil jsem slinu, mám roupíky, na rozloučenou si dám ještě tohle angažmá,“ říká 42letý Novotný, který začínal ve Spartě, hrál nižší rakouské soutěže a před lety absolvoval zimní přípravu v divizní Třeboni pod známým koučem Dejmalem. „Nic pro mě, jen dril,“ ohlíží se.
V Třebani byl v sobotu vůbec poprvé, našel tady typický vesnický klub a pohodu. Spoluhráči byli ráno před zápasem na brigádě, sekali a uklízeli kolem hřiště, sami si pověsili sítě do branek a přivezli pramici, na které služba loví míče, které se zakopnou do nedaleké Berounky, u níž je kemp s karavany. „Je tady ale pěkně, co?“ rozplýval se Novotný po výhře, když si vychutnával doutník.
Lidi v Třebani si získal rychle. Jasně ukázal, že bude velkou posilou. Po zápase se s ním několik fanoušků nadšeně fotilo. A nejen oni. Novotný vášnivě fandí Spartě, kamarádí se s jejími fotbalisty. Když se byl podívat na zápase v Českých Budějovicích, poprosili ho o společnou fotku sparťanští mladíci Podaný s Marešem. „Chechtal jsem se, že jsou to blbci. Já bych se měl chtít vyfotit s nimi, ne opačně,“ myslí si Novotný. „Ta popularita je zajímavá, ale zbláznit se z toho nehodlám. Snažím se nemít hvězdné manýry. Přijdu domů a mojí ženu nezajímá, že dorazil Jarda Kužel. Řekne mi, ať jdu vysypat koš a nazdar.“
Ve fotbalovém prostředí se ale z Jardy Kužela stala velmi známá a kultovní postava. „Těší mě to, ale nejradši jsem, když mě někdo pochválí za divadlo a ví, že nejsem jen Jarda Kužel. Jenže vím, že seriál potrefil hodně lidí. Každý má svého Kužela, Luňáka nebo Orla,“ připomíná další postavy.
Zatím se za Třebaň gólově prosadil v obou zápasech. Po Chodouni tak v domácí kabině absolvoval rituál, kdy každý střelec obtiskne na zeď růžovou barvou část těla, kterou skóroval. Pod oknem je teď Novotného pravačka. „Bojím se, abych nedal gól přirozením z nějaké dorážky, aby na té zdi nebyla jednou nějaká ostuda,“ směje se.
