Cítím se vinný i ukřivděný, říká na tři roky potrestaný Ducár | iSport.cz
10. května 2012 • 17:15

Cítím se vinný i ukřivděný, říká na tři roky potrestaný Ducár

Autor: Radim Trusina
Jan Ducár si fotbal dlouho nezahraje
TOP VIDEA
BANÍK 2003-04 (I. část): Vrba měl obří vliv na titul. Jak se tým rodil?
Kvitová o zrušeném Wimbledonu: Můj oblíbený turnaj, ale jsou důležitější věci
VŠECHNA VIDEA ZDE

ROZHOVOR | Loni v říjnu vytvořil smutný rekord u disciplinární komise Středočeského kraje: Jan Ducár z Nového Strašecí vyfasoval tříletý flastr. Gólový útočník a voják se zkušenostmi z Afghánistánu ho dostal za napadení protihráče Adama Trávníka po zápase s Louňovicemi. Případ šetřila i policie a Ducár se k němu nevyjadřoval. Po půl roce promluvil v rozhovoru pro Sport.



Mluvilo se o tom, že jste hráče Louňovic složil dvěma ranami kolenem do hlavy, on pak upadl do bezvědomí. Jaká je vaše verze případu?
„Ten zápas byl neuvěřitelně vyhecovaný, rozhodčí pískal proti nám, prohráli jsme a při odchodu do kabin proběhly nějaké slovní přestřelky. Trávník sprostě urážel naše fanoušky, jeden z nich byl naneštěstí můj otec. Rodině si nadávat nenechám. Vyběhl jsem za ním, chytil ho za krkem a řekl mu pár slov od plic.“

Tím to ale neskončilo, ne?
„Strhla se hrozná mela, v tu ránu tam bylo asi dvacet lidí. Jak ode mě Trávníka odstrkovali a byl trochu skrčený, trefil jsem ho kolenem do hlavy. Neudržel jsem emoce, nadával mému otci, který mi to potvrdil. Trávník sice říká, že ne, ale bylo tam opakovaně slovo na č.“

Svědci ale tvrdili, že jste dal Trávníkovi kolenem dvě rány.
„Vůbec! Dokážete si představit, co se stane, když někdo dostane dvě kolena do hlavy? Já ano. Rozhodně by to neustál. On se normálně postavil, zavrávoral a odešel ke kabinám, kde mu někdo poradil, ať si lehne. Trefi l jsem ho tak na patnáct procent. Kdyby to bylo naplno, měl by rozhodně větší následky. Neměl ani oděrku, jen lehký otřes mozku, druhý den ho pustili z nemocnice.“

Myslíte, že byla vaše reakce adekvátní?
„Adekvátní byla v tom, že jsem se zastal otce a vystartoval na něj. Neadekvátní už bylo to kolínko, mělo zůstat jen u slov. Koleno bych chtěl určitě vzít zpátky.“

Zkoušel jste Trávníka kontaktovat?
„Já jeho ne, on mě ano. Chtěl, abych se s ním mimosoudně vyrovnal, což jsem rezolutně odmítl. Případ je uzavřený, byl jsem vinen z přestupku, od velitele praporu jsem dostal finanční trest.“

O kolik jste přišel?
„Byla to částka, kterou jsem pocítil.“

Ducár byl potrestán za napadení protihráčeDucár byl potrestán za napadení protihráčeFoto Michal Beránek (Sport)
Jste voják se zkušenostmi ze zahraniční mise, navíc učitel sebeobrany. Máte psychologický výcvik na to, abyste podobné situace řešil jinak, bez násilí? Kombinace nezvládnutých emocí a vašich bojových schopností nezní dobře.
„Jsme cvičení na to, abychom se ubránili útoku. Když se jede do mise, psycholog tam figuruje. Svou sílu bych nikdy nepoužil, jen kdyby šlo do tuhého. Tam musí přijít stopka. Nemám s tím problém. Tohle byl můj první velký průser.“

Co přesně jste dělal v Afghánistánu?
„Byl jsem tam půl roku u jednotky, která chránila české inženýry, kteří stavěli školy, silnice, nebo kanalizace. Jsou tam všude nástražné výbušné systémy, jak se opustí základna, jde o kejhák, musíte se mít stále na pozoru.“

Měl jste strach?
„Kdo nemá strach, je blázen. Strach mají všichni. Když se jede na patrolu, nemusíte se z ní vrátit.“

Říká se o vás, že byste dokázal vymlátit celou hospodu. Co vy na to?
(Usměje se) „To nejde, na Slovensku nedávno umlátili kickboxera z reprezentace. Jeden na jednoho to ještě jde, ale jakmile bojujete proti přesile, máte vždycky problém. Možná by se dali zvládnout tři lidi, co nikdy nedělali žádný bojový sport, ale pokud ano, dva už jsou moc.“

Máte pověst rapla. Už jste se někdy v životě pral? A nemyslím v tréninku.
„Dvakrát, když jsem bránil kamarády, ale to už je dávno, jsem absolutně nekonfliktní typ. Na fotbale nikdy, jsou to jen slovní přestřelky, které nezačínám. Všem říkám, že vědí, kdy končí zápas, ať si to se mnou přijdou vyřídit. Ještě nikdo nepřišel. Mají jen kecy, jako Trávník.“

Tvrdíte, že jste nekonfliktní. Proč tedy máte po celém kraji pověst magora?
„Vím, že nejsem oblíbený u všech kluků, co na mě hráli. Vysloužil jsem si to asi tím, že když vlezu na hřiště a cítím křivdu, nenechám si jí líbit. Chci vyhrávat. V civilním životě mě nevyprovokuje nikdo, když to není extrém. Na fotbal se pískne do píšťalky, člověk je soutěživý typ...“

Takže byste mi nic neudělal, kdybych vás předběhnul na poště?
(Směje se) „To mě absolutně nerozhodí.“

A co tedy?
„Nadávky a zákeřnosti. Já nikdy neudělal na hřišti nic zákeřného, zeptejte se všech obránců, proti kterým jsem hrál, jestli jsem je zákeřně fauloval. Řeknou vám, že ne.“

Tak proč vás tolik lidí nemá rádo?
„Jsem výrazný typ, holá hlava, podsaditá postava. Ti lidi mě neznají, soudí jen podle toho, že mám kecy na protihráče, rozhodčí, trenéry, je mi to jedno. Patří ke mně agresivní a vzteklý fotbal. Když nebudu mluvit, budu poloviční. A ostatní to vědí. Kamkoliv jsme přijeli, nastoupili na mě s tím, že jsem vypatlanej debil, blbej Slovák a voják. Dokážu se nad to povznést, ale všechno má své meze. Nejsem svatý, nějaké červené karty jsem dostal, ale nikdy ne dvě za sezonu, to ani náhodou.“

Jak jste přijal tříletý trest zákazu fotbalu?
„Cítím se vinný, ale taky ukřivděný. Adekvátní trest by byl rok, maximálně rok a půl, to bych vzal. Tohle je exemplární trest, což mi bylo i řečeno. Ale mluvím jen za sebe, Honzu Ducára, ne za Strašecí, aby mu nebylo ublíženo jako po té kauze.“

Stopka vám vyprší na konci roku 2014, kdy vám bude 33 let. Vrátíte se ještě na hřiště? Udržujete se teď nějak?
„Už jsem prodal kopačky, protože je nepotřebuju. Dělám spoustu jiných sportů, trénovat na fotbale bez zápasů, to pro mě nemá smysl. Ale určitě po dvou letech požádám o prominutí zbytku trestu. Chodím se jen dívat na mistráky, na začátku jsem z toho byl dost špatný. Ale budu zpátky, všem obráncům můžu slíbit, že se na sto procent vrátím.“ (usmívá se)

 
Články odjinud


Články odjinud