Cesta mládežnického reprezentanta Gögha: Sparta, Bayern, Čížová | iSport.cz
19. května 2012 • 01:02

Cesta mládežnického reprezentanta Gögha: Sparta, Bayern, Čížová

Autor: Radim Trusina
David Gögh hrál v mládežnických týmech Bayernu Mnichov, v současné době nastupuje za divizní Čížovou
TOP VIDEA
Liberec - Slavia: Ševčík blafákem oklamal Nguyena a zvyšuje vedení Pražanů, 0:3 Liberec - Slavia: Ševčík blafákem oklamal Nguyena a zvyšuje vedení Pražanů, 0:3
Čech dostal kartu za penaltovou radu: Nguyenovi jsem řekl, ať se nebojí zůstat stát Čech dostal kartu za penaltovou radu: Nguyenovi jsem řekl, ať se nebojí zůstat stát
VŠECHNA VIDEA ZDE

Říkalo se o něm, že má větší talent než Tomáš Rosický. Už v 15 letech vyměnil Spartu za slavný Bayern Mnichov a měl před sebou nalajnovanou báječnou kariéru. Jenže se někde stala chyba. David Gögh hrál nejvýš druhou ligu v Česku a teď, ve 30 letech, kope divizi v Čížové.



V dorostu byl velký parťák a kamarád s Owenem Hargreavesem, v juniorce hrál s Philippem Lahmem. První je v anglické reprezentaci, působí v Manchesteru City, druhý jako kapitán vede Bayern Mnichov i německý nároďák. To David Gögh hraje ve čtvrté nejvyšší soutěži v Česku a v sobotu ho čeká mistrák s Čížovou proti Hořovicku.

Kariéra českého supertalentu po skvělém startu nabrala nečekaný směr. „Měl jsem stejnou šanci jako oni, ale prosral jsem ji,“ nevymlouvá se Gögh. „Je to moje chyba, nikoho jiného.“

Jako žák a dorostenec ve své kategorii kraloval. „Byl o pět stupňů výš než my ostatní, když si řekl, že rozhodne zápas, prostě to udělal,“ vzpomíná na něj Aleš Majer, spoluhráč ze Sparty a mládežnických reprezentací.

Brzy se ozval Bayern a záložníka s fantastickou levačkou ze Sparty vykoupil. „Asi jsem na to nebyl připravený. Je to o vyzrálosti, psychické síle a morálních vlastnostech. Ve Spartě se mi dařilo, měl jsem tam kamarády, byl jsem spokojený. To všechno mi pomáhalo, ale uvědomíte si to až později,“ ohlíží se Gögh.

„Dnes si říkám, že by se mladí měli nejdřív prosadit tady, až pak odcházet. V Bayernu jsem začínal znovu, bylo mi 15 let, žil jsem sám na intru, neuměl jsem jazyk, hrozně moc mi chybělo zázemí z domova, nikoho jsem neznal.“

Tedy kromě Davida Jarolíma, který v klubu tenkrát také působil. „Byl jako můj starší brácha, hodně mi pomohl.“ Přesto se Göghovi hodně stýskalo, párkrát to chtěl zabalit. „Vždycky jsem si ale řekl, že když už jsem se pro Bayern rozhodl, musím bojovat. Nikdy jsem nelitoval, že jsem do Německa odešel. Jsou kluci, kteří tu možnost měli, nevyužili ji, a teď si říkají, jaké by to asi bylo. U žádné varianty nemůže člověk říct, že je dobrá nebo špatná.“

Davidu Göghovi se prorokovala budoucnost nového Rosického, slibnou kariéru ale nedotáhlDavidu Göghovi se prorokovala budoucnost nového Rosického, slibnou kariéru ale nedotáhlFoto Michal Beránek Sport

Kdyby šel vrátit čas, jednu věc by zcela určitě udělal jinak – vrhnul by se na školu. „Je to i moje rada mladým klukům: ať se vydají jakoukoliv cestou, není dobré hrát to jen na jednu kartu, což jsem udělal já. Myslel jsem, že mám všechno nalajnované, že budu profík, vydělám prachy a bude klid,“ říká Gögh, jehož otec František hrál ligu za Spartu.

„Jsem z fotbalové rodiny, odmalička jsem o ničem jiném nepřemýšlel, i táta si přál mít ze mě fotbalistu. Máma byla opatrnější, byla proti tomu, abych šel do Bayernu. Chtěla, abych si hlavně udělal školu. To se nestalo, volný čas v Německu jsem proflákal. Hrál jsem playstation, dělal kraviny, měl jsem to využít úplně jinak.“

Fotbalově se mu dařilo střídavě, i kvůli vleklým problémům s kotníkem, ale na konci dorostu chytil fazónu a byl mezi několika vyvolenými, s nimiž Bayern prodloužil smlouvu. Párkrát si zatrénoval i s áčkem, které v roce 2001 vyhrálo Ligu mistrů. Sám odehrál jeden přátelský zápas.

„Byli tam hráči jako Kahn, Effenberg, Basler, Scholl, Matthäus, což byl můj vzor. Pak se tam s ním bavím, ale ani mě nenapadlo udělat si společnou fotku. O tom člověk přemýšlí až teď,“ vypráví Gögh. „V Bayernu jsem to celkově nedal. Jakmile jsem nespokojený v životě, tak se to odrazí ve fotbale. Nejsem tak cílevědomý. V juniorce nebyla dobrá parta, mě tyhle věci hodně ovlivňují, jsem na to citlivý, v tomhle mám blbou povahu,“ popisuje.

Po čtyřech letech odešel do Mladé Boleslavi, s níž postoupil do ligy, vypadalo to, že má slušně našlápnuto. „Jenže trenér Bokša mi řekl, že se mnou nepočítá. Přišly i jiné věci, ženské a tak, prostě to, co jsem si měl prožít dřív. Neměl jsem motivaci, výkonnost šla dolů,“ přiznává Gögh.

RESTART SE NEPOVEDL ANI V ČÁSLAVI

Na restart to vypadalo v Čáslavi, s níž postoupil do druhé ligy, ale místo pokračování se Gögh na fotbal vykašlal. „Měl jsem přítelkyni, do fotbalu mi chyběla motivace, rozhodl jsem se, že budu žít jinak. To jsem celý já, když se mi daří, najednou tam není motor, nikam se netlačím. Je to o hlavě. Rozhodl jsem se a ztratil všechno. Tenhle krok mě zpětně mrzí.“

Dálkově dělal obchodní akademii a začal pracovat jako skladník. „Nevěděl jsem, co je to pracovat, vstávat v šest hodin. Bylo to strašné. Pak se mi ještě ozvalo béčko Mladé Boleslavi, ale výkony byly hrozné, to mě odradilo,“ říká Gögh. „Měl jsem na víc, ale nedokázal jsem to. Se svojí kariérou rozhodně nejsem spokojený. U některých lidí cítím, že se mi kvůli tomu vysmívají.“

Zmizel v nižších rakouských soutěžích, nadále pracoval jako skladník, až se ozvala divizní Čížová. „Zase jsem dostal novou motivaci. V práci jsem dal výpověď, mám kurz na fitness trenéra, snažím se to rozjet. Bydlím u rodičů, fotbal je můj přivýdělek. Právě dělám zkoušky na FTVS, chtěl bych být u sportu. Doháním to, co jsem dřív zanedbal. Viděl jsem fotbal, nic jiného,“ přiznává Gögh, který v zimě kvůli nemoci přišel o šanci v Bohemians 1905, kde se měl hlásit.

„Občas si říkám, co chci ve třiceti dokazovat. Když jsem měl šanci, nevyužil jsem ji. Ale pořád to ve mně je, aspoň jednou si zkusit ligu... Chuť mám, ale nevím, co bude dál. U mě je to nahoru – dolů.“

 
Články odjinud


Články odjinud