Nelehký je úděl Senegalce v Česku. „Sáhněte si na moje prsty,“ vybízí Lamine Fall na lavičce v brněnské čtvrti Žabovřesky, kde žije. Venku je lehce přes dvacet stupňů, příjemný začátek podzimu. Ale každý jeho prst je ledově studený. Platí to za parného léta i v mrazu. Venku i doma v bytě. Jak je to možné? Záložník třetiligové Třebíče jen pokrčí rameny. Netuší...
Třiadvacetiletý „Lami“ je muslim. Příkladný muslim. A také proto se mu nedaří natrvalo prorazit mezi tuzemskou elitu. V Brně odehrál za pět let v první lize pouze jedenáct utkání, jinak chodí po hostováních anebo hraje na farmě v Líšni. Má na víc, to je zřejmé. Míč je jeho dobrý kamarád, dlouhému gazelímu kroku málokterý ze soupeřů stačí. Elegance sama.
Jenže, jak už bylo napsáno, rodák z Dakaru je hrdým přívržencem své víry. A dodržování ramadánu se zkrátka neslučuje se životem profesionálního fotbalisty. To Fall natvrdo poznal letos v létě. Těšil se, že ve Zbrojovce dostane další šanci a konečně ji napevno chytí.
Na soustředění do Rakouska, kde se těsně před ligou tvořila sestava, však už neodjel. Postní měsíc, který v nejméně vhodnou dobu právě finišoval, ho v horkých dnech vyřadil z „provozu“.
„Dvoufázové tréninky bych asi nezvládl, v takovém vedru se to nedalo. Člověku chybí energie, je to riskantní,“ přiznává výbornou češtinou hubeňour, který nehodlá jít proti zákonům své víry.
Je zásadový, nezná výhybky. Během ramadánu přes den nejí a nepije, jak mu poroučí Korán. Ale... Stalo by se něco, kdyby si občas ulevil a dopřál si svačinku s osvěžujícím nápojem, aby mohl naplno pracovat na rozvoji své kariéry?
„Každý to vidí jinak. Někdo říká, že je to hřích. Jiný tvrdí, že když máš těžkou práci, tak to nemusíš dodržovat. Můj názor je takový, že když můžu, tak to musím dodržet,“ zdůrazňuje své krédo. „Kdybych to nedokázal, mám výčitky svědomí,“ dodává.
Porušit pravidla si Fall prostě nedovolí. Nicméně i na tuhle možnost v nejtěžších chvílích pomyslel. „Třeba jsem si říkal, že posledních deset dní už to nebudu dodržovat. Ale pak jsem se rozhodl, že když jsem s něčím začal, musím to dokončit,“ trval na svém, i když si tím zavřel dveře do prvoligového kádru.
Senegalský mladík doufá, že příští rok připadne ramadán na lepší termín. „Každý rok se to posunuje. Nejlepší by bylo, kdyby byl v prosinci, kdy máme pauzu,“ přeje si středopolař, který je až do léta 2016 pod smlouvou v Brně.
Předsezonní reakci klubu, který ho poslal hostovat do Třebíče, se vůbec nedivil. „Chápal jsem to,“ přikyvuje. „Když s někým počítáš a on může vydržet třeba jenom poločas, tak je to špatně. Sám jsem věděl, že na to v tu dobu nemám,“ připouští s tím, že má Synot ligu stále v hlavě.
Sportovně si na nejlepší věří. „Myslím, že na to mám. Vím, že jsem technický hráč, ale to nestačí,“ vnímá. V MSFL hraje pravidelně, v týmu si navíc francouzsky poklábosí se dvěma borci z Pobřeží slonoviny. „Kdyby se mi dařilo, tak bych se mohl v zimě vrátit do Zbrojovky,“ doufá. Sám však přiznává, že vidí na svém projevu rezervy. Když se na něho podíváte, hned vás to trkne: ten kluk musí zesílit! Samá ruka, samá noha. Takového „chvístka“ by stopeři-ranaři v čele s Martinem Latkou či Tomášem Radou v souboji snad přepůlili.
Své limity si Fall uvědomuje. „Vím, že mám zesílit, ale nejde mi to. Zkusil jsem všechno, i různé přípravky jako kreatin. Ani to mi nepomohlo, byl jsem pak zase pomalejší. Hodně jím, ale holt nepřiberu. To mám po taťkovi,“ vidí za tím dědičnost.
Pokud by nabral svaly a zdravou agresivitu, pomýšlel by na daleko vyšší mety, než je prvoligový dres Zbrojovky. „To bych hrál jinde, tomu věřím,“ říká rozhodným tónem.
| LAMIME FALL |
|
Narozen: 10. července 1992 (23 let) Země: Senegal Pozice: záložník Klub: FC Zbrojovka Brno (na podzim na hostování v Třebíči) Kariéra: Dakar Academy (do 2009), Brezová pod Bradlom (SR, 2009 - 2010), Zbrojovka Brno (od 2010), Líšeň (2013, střídavý start), Žďár nad Sázavou (jaro 2014), Most (jaro 2015) Bilance v první lize: 11 zápasů, 1 gól |
Středoevropské klima přiválo záložníkovi jeden nepříjemný problém: výše zmíněné studené prsty. Nepomáhají ani rukavice. „Když sněží, tak mě bolí,“ vypráví bezradně. Jinak si na nic nestěžuje. „Snažím se být pozitivní,“ ujišťuje.
Základnu v moravské metropoli má Fall už pět let. Našel si českou přítelkyni, se kterou se vídá o víkendech a plánuje ukázat jí svou rodnou vlast. „Je to vážný vztah, ale nebydlí v Brně,“ informuje.
V Žabovřeskách žije v bytě s guinejským kamarádem Mohamedem Traorém (22), jenž po srdečním kolapsu v duelu na Baníku (srpen 2013) působí mezi amatéry v Tišnově. „Momo je taky muslim a dodržoval ramadán stejně jako já. V noci jsme se najedli, zahráli si na playstationu FIFU. Ve tři hodiny jsme se pomodlili a šli spát,“ popsal.
Navzdory putování po Evropě zůstává Fall srdcem Afričanem, příbuzní mu chybí. „Doma jsem tam, kde mám rodinu,“ ctí kořeny. Do svého rodiště létá jednou za rok v zimě na měsíc. „Chci zůstat v Evropě, ale bylo by lepší, kdybych tady mohl žít i s rodinou,“ posteskne si nad realitou.
Jako automatismus bere finanční podporu svých nejbližších. Část výplaty posílá každý měsíc do Senegalu. Fallova rodina přitom není vyloženě chudá, oba rodiče pracují. Přesto je synek na dálku podporuje. „To dělá každý,“ připomíná nepsaný zvyk hráčů z černého kontinentu. I když se v Česku cítí příjemně, večer ven nevyráží. Nechce svou tmavou pletí dráždit agresivní rasisty. „Snažím se žít jako zdejší lidé, i když vy jste víc uzavření a žijete jen pro sebe. U nás je to jiné,“ podotýká.
V Třebíči mu je prý fajn, z Brna ho vozí trenér Libor Zelníček. „Kde jsou kluci v pohodě, tam se cítím dobře i já,“ zubí se opora jihomoravského týmu.
Jedno je jisté, v hospodě a ani na diskotéce na tohoto sympaťáka nenarazíte. Výzvy k posezení u piva odmítá, alkohol ve svém životě dosud neochutnal. „Vadí mi, když mě ožralí lidé nutí k pití. Vím, že alkohol nikdy pít nebudu,“ prohlašuje.
