O takové jízdě jsme ani nesnili, těší táborského Strnada. Dal už 56 gólů
Dal dva góly Karviné a posunul Táborsko do čela Fotbalové národní ligy. Sice jen na jediný den, protože Hradec Králové si po výhře nad Zlínem vybojoval první místo zpátky. Přesto byl Miloslav Strnad, bývalý útočník Ostravy a Bohemians 1905, hodně spokojený. Dosáhl už na 56. soutěžní trefu ve druhé lize. A jihočeský celek s ním v sestavě překvapivě prohání zvučnější fotbalové značky.
Když hrálo Táborsko před třemi týdny svůj historicky první televizní zápas ve Zlíně, Miloslav Strnad u toho nebyl. „Vyřadila mě potrhaná vlákna ve svalu, takže jsem musel pauzírovat,“ mrzí 31letého útočníka.
Jak moc vás trápilo, že nehrajete, když se mužstvu dařilo a daří?
„Trápilo mě to hodně, protože zrovna se hrálo se Zlínem v televizi, když jsem se zranil. Pak jsme měli doma Vltavín, kde jsem počítal s jednoznačnou výhrou. Tím pádem jsem přišel i o prémie. Zranění mě mrzelo dost.“
Od klubu jste v zimě dostal plaketu za padesát gólů ve druhé lize. Teď už jich je 56. Máte před sebou další metu?
„Čím více gólů dám, tím lépe. Ale žádnou další metu si nedávám. Padesáti gólů jsem chtěl docílit. Teď bude každý gól navíc jen plusem.“
Proti Karviné jste vsítil dvě branky, takže jste určitě spokojen…
„Říkal jsem klukům v týdnu i v pátek před utkáním, že na Karvinou se mi daří ve druhé lize úplně nejvíce, a že si dovolím dát i gól hlavou. Já, nehlavičkář! A splnilo se to…“
Popište obě své branky.
„Při prvním gólu ke mně přilétl krásný centr od Honzy Šimáka. Chtěl jsem balon dát hlavou na zadní tyč a šlo to na přední. To jen potvrdilo mé hlavičkářské schopnosti… (úsměv). Před druhou brankou to krásně udělal Vuki (Miljan Vukadinović), střílel, ale podklouzl u toho. Tím mi míč posunul a já ho dával do prázdné brány.“
Před koncem jste byl střídán. Proč?
„Byli jsme domluveni s trenérem, že až nebudu moci, mám mávnout. Dostal jsem pokyn, že mám napřed dát dva góly a pak mávnu. To jsem splnil (smích). Na lavičce to byly trochu nervy. Ty bývají větší, než když jste na hřišti. Když Karviná snížila na 2:1, vzpomínali jsme na situace z minulé sezony, kdy jsme doma dostali tři, nebo čtyři branky po devadesáté minutě. Teď jsem věřil, že to uhrajeme.“
Málem jste si připsal hattrick. Co chybělo v té třetí šanci?
(úsměv) „Chybělo to, aby Vuki nechtěl dát gól a normálně mi nahrál. Dával bych to do prázdné… Vuki chtěl dát gól, nic se neděje, vyhráli jsme. Je mladý, gólů dá ještě hodně.“
Míč se k vám při Vukadinovićově akci nakonec dostal, ale vaši ránu obránce zablokoval.
„On už ustál přede mnou, střílel jsem mu do nohy. Šlo o to, jestli ho prostřelím, nebo ne.“
Po 14. kole patří týmu FC MAS Táborsko druhá, postupová příčka…
„O tom jsme tady ani nesnili. Užíváme si to, v kabině je pohoda. Všechno šlape tak, jak má. Když to bude takhle pokračovat dál, zlobit se nebudeme.“
