Připravil svým hráčům mimořádně hořké kapky. Ostatně, dělá to tak každou zimu. Trenér Vlastimil Petržela je na zimní přípravu ras a baníkovci to teď v Kroměříži na soustředění pociťují v plné palbě. Dvaašedesátiletý trenér je prý překvapen, jak Ostravané jím naordinované dávky zvládají. A jeden jeho hráč ho prý svým přístupem přímo šokoval. Který? Patří mezi ty nejzkušenější. Tomáš Mičola. Ačkoliv loni málem ukončil kariéru, maká prý tak, jako by měl vše teprve před sebou.
Před rokem se zdálo, že je jeho profesionální kariéra u konce. Zranění kolena mu bránilo v plném tréninku a Baník s ním pro jaro přestal počítat. Tomáš Mičola se nevzdal a připravoval se individuálně. Vyplatilo se, Baník po něm v létě znovu sáhl. A juniorský vicemistr světa z roku 2007 jako by neměl dost. Jako by měl vrchol kariéry teprve zažít.
Zahraniční angažmá už má za sebou. Tuzemské velkokluby typu pražských „S“ už ho asi taky nikdy lanařit nebudou. Ostatně, ve Slavii si zahrál. Zdálo by se, že může být rád za to, že je zdravý a v Baníku o jeho dobré služby stojí. Mičolu to ovšem zjevně neuspokojuje. A tak dře jako za mlada. „Dívám se na toho kluka, jak do toho dává úplně, ale úplně všechno. A jsem v šoku,“ přiznává Petržela.
„Nemáme ještě zdaleka všechny údaje ze sporttestrů vyhodnoceny, ale už teď vím, že Mičolovy výsledky patří mezi úplně nejlepší z celého týmu,“ konstatuje kouč Baníku a připouští, že takový přístup od ostravského záložníka nečekal. „Měl jsem z něj v předchozích obdobích pocit, že pořád nad něčím spekuluje, pořád něco vymýšlí. Jako by neměl jasno, co vlastně ještě chce. Teď si možná věci ujasnil a maká takovým způsobem, že jsem z toho prostě vykulený,“ líčí ostravský trenér.
Tak tvrdou přípravu ještě nikdy nezažil
Co žene Mičolu takovým způsobem dopředu? Sílící konkurence v záloze Baníku, nabízí se odpověď. Do Ostravy se vrátil Robert Hrubý, na jeho postu může hrát i další baníkovský novic Štefan Pekár. Baník má šikovného Carlose de Azeveda , vedle něj Petra Nerada, výkonnostně dorůstají Dan Ožvolda a Ondřej Chvěja. To je pro Mičolu velká konkurence.
„To ale není ten důvod. Konkurenci jsem zažil i v Brestu. A taky ve Slavii,“ odmítá takovou myšlenku Mičola. „Udělal jsem v životě hodně chyb, vím to. Člověk časem řadu věci pochopí. Třeba to, jak skvělá šance pro nás je, že tady trenéra Petrželu máme,“ míní záložník Baníku. „Pro mladé kluky je to příležitost tvrdě na sobě makat a dostat se v kariéře někam dál. A pro mě? Škola do dalšího života, který bude jednou bez fotbalu. Bez tvrdé práce nejsou výsledky. Nikdy a nikde,“ poznamenává „Čola“.
V Kroměříži mu prý nejvíce dává zabrat každodenní odpolední trénink na tartanu. „Na ten ovál snad nikdy v životě nezapomenu. Hrůza!“ líčí Mičola vcelku sugestivně, jak zhruba se cítí. „Úplně nejhorší je čtyřstovka. Je to strašně dlouhé a vy to musíte dát sprintem. Nohy vám vytuhnou, do konce daleko a vy musíte. Něco nechutného,“ popisuje autor dvou podzimních gólů.
Tak tvrdou přípravu prý v seniorských letech nikdy nezažil. „A nepamatuju ani to, aby komplet celé mužstvo dřelo na sto procent tak, jak se to teď děje v Baníku. Ale jestli se to vyplatí a my se vrátíme do první ligy, splní se mi jeden velký sen, který ještě mám. A za to to stojí,“ tvrdí hráč, jenž na podzim odehrál 1172 minut. Patřil k nejvytíženějším baníkovcům. Více než Mičola na hřišti na podzim odběhali jen Tomáš Zápotočný, Marek Hlinka a Tomáš Hučko. A za nimi v brance Petr Vašek.
Denní program Baníku na soustředění |
7.00–8.00 Snídaně |