Posbírala jedenáct titulů, tleskalo se jí v Americe a s úctou o ní psal i Ota Pavel. Hádáte správně, řeč je o fotbalové Dukle. „Zato teď jsme průměrným druholigovým týmem,“ musí zkraje nové sezony přiznat předseda představenstva Bohumil Paukner. Mezi šestnáct nejlepších klubů Česka má slavnou značku vrátit nový trenér Petr Rada, jenž na Julisce zářil už jako hráč: „Dukla má ve světě pořád jméno a myslím, že do ligy patří.“
Sobota 25. května 2019. Tohle datum znamená pro fanoušky Dukly nostalgickou vzpomínku. Dejvický tým tehdy naposledy hrál první ligu. V posledním kole skupiny o záchranu už měl jistý sestup a zpackanou sezonu zvýraznil těsnou porážkou 2:3 v Příbrami.
„Jsme na začátku dlouhodobé cesty. Chci dokázat, že tenhle marast a martýrium, kterým jsme si prošli, byl pro záchranu Dukly důležitý,“ říkal tenkrát trenér Roman Skuhravý.
V kanceláři na Julisce už dávno nesedí, do první ligy Duklu nevrátil on ani jeho nástupce Bohuslav Pilný. Nejlepší byla hned první sezona po sestupu: třetí místo mělo znamenat baráž, jenže kvůli karanténě v Karviné se v létě 2020 nedohrála prvoligová skupina o záchranu a po rozhodnutí od stolu postoupily Pardubice s Brnem. Dukla měla smůlu.
A další dvě sezony? Osmé a deváté místo. Nuda, šeď. „Je pravda, že v posledních pěti letech byla každá sezona horší než předchozí,“ přikývne šéf Bohumil Paukner. „Ale nevracejme se už do minulosti.“
S nejbližší budoucností je spojený nový trenér Petr Rada. Ještě v rozehrané sezoně skončil v Jablonci a po ní se domluvil na velkém návratu do Dukly. „Potřebuju do kabiny hodit bombu,“ vysvětloval v rozhovoru pro iSport.cz a deník Sport majitel Petr Paukner, proč vsadil na impulzivního kouče a klubovou legendu. Pro připomenutí: Rada v Dukle hrál ligu přes deset let a slavil s ní dva tituly.
„Přišel jako drzej číšníček z Alcronu, museli jsme ho naučit slušnýmu chování,“ chechtá se Ladislav Vízek, další ikona Dukly. Za Radův comeback se přimlouval i ve svých pravidelných komentářích pro iSport.cz a deník Sport – a dočkal se.
„Všichni jsme trochu věděli, co nás čeká. Nějakou dobu fotbal sledujeme a víme, jaký trenér je. Ovšem jako hráče si ho už pochopitelně nepamatuju,“ vykládá kapitán Dukly Jan Peterka.
„VHS kazety s mými zápasy už holt nejsou,“ usměje se Rada. „Ale teď vážně: během jednání s Duklou jsem nelicitoval. Byl jsem rád za nabídku, první nebo druhá liga pro mě nehraje roli a rekordy nesbírám. Jsem šťastný, že můžu trénovat a být na lavičce.“
Na staronové adrese se uvedl vtipným videem. Pokud jste ho neviděli, vězte, že Rada v uniformě nadporučíka (jeho skutečná vojenská hodnost) prochází po Julisce a všichni jsou z něj paf. Na konci v kabině zvolá: „Teď začne vojna!“
Když na povedený klip přijde řeč, s úsměvem poví: „Byla to sranda, vzešlo to víceméně ode mě. To víte, negativity a všelijakých problémů je dneska strašně moc. Válka, covid, zdražování… Chtěl jsem trochu odlehčit atmosféru, aby lidi přišli na jiné myšlenky. Minimálně u mých vrstevníků to mělo dobrý efekt. Ať se radši podívají na takovou blbost, než na to, jak maminky nemůžou koupit dětem jahody, to je mnohem smutnější.“
A mají vaši chlapci vojnu, pane Rado? „Musí ji mít, respektují to. Jasně, už to není takové, jako když jsem sám hrál: klik, k zemi, vztyk! Doba je jiná. Ale režim musí být, máme jasně daná pravidla. Není to tak dávno, co Dukla hrála krajský přebor, a nechceme to opakovat.“
V těch slovech se odráží i myšlenky vlastníka Pauknera. Protřelý obchodník s energiemi drží majoritní podíl v Dukle devět let a za tu dobu do ní nasypal zhruba 400 milionů korun. Dotuje ji i ve druhé lize, ale ne bezhlavě: v nové sezoně by se na Julisce ani jednou nemělo hrát se zapnutým umělým osvětlením, které za jediný zápas spolyká 100 tisíc korun. Zatím.
Ale zpátky k Petru Pauknerovi, jenž sám varoval, že jeho trpělivost není nekonečná. „Dukla musí být šťastná, že tady tenhle člověk je. Bez něj by klub neexistoval. Na druhou ligu máme nadprůměrný rozpočet a hráči by si toho měli vážit. Pokud pan Paukner jednoho dne řekne, že už ho to nebaví, budou hráči bez práce,“ zdůrazní Rada. „I proto máme jasný úkol: pokusit se minimálně o baráž.“
K tomu mají pomoct i letní nováčci: exteplický záložník Pavel Moulis, hostující plzeňský útočník Lukáš Matějka či Jan Čtvrtečka, brankář vypůjčený ze Sparty. Mimochodem, když jsme u gólmanů, trenér Rada se denně potkává se svým synem Filipem, hrajícím koučem brankářů. „Svoji praxi kvůli synovi neměním. Fotbal spolu řešíme, ale jeho resort je do velkého vápna. Pak už se bavím s jinými asistenty,“ vypráví Rada.
Během léta se nebál těžkých testovacích zápasů s ligovými týmy. Po úvodních porážkách s Budějovicemi a Spartou dokázala Dukla remizovat s Libercem a Pardubicemi, porazit Hradec Králové a v generálce i Teplice (4:1). A pro bookmakery jsou Radovi hoši rázem hlavní favorit na postup.
„Výsledky i hra v přípravě nás mohly uspokojit, ovšem ligová soutěž je něco jiného,“ zmíní šéf Paukner starou pravdu. „Nemůžu si nevzpomenout na příbramského bosse Starku, který vždycky říkal, že má nejvyšší cíle čili vyhrát ligu. I my bychom se rádi vrátili o patro výš, ale těžko se to plánuje dopředu.“
Zafunguje Radova vojna?
