Surmaj rostl ve Spartě, teď se pere o ligový sen: Ukážu Romům cestu

Říkali mu náš Pepíček. Josef Gabčo byl král Neratovic, neomylný střelec. Dotáhl to však maximálně do druhé ligy. „Ale pro cikány jsem Bůh,“ vykládal.

Dnes šestadvacetiletý David Surmaj vyrůstal s jeho synem, výborným futsalistou, který rovněž ve fotbale úplně nenaplnil předpoklady. S Gabčem starším je v kontaktu, ostatně v Neratovicích dál bydlí. „Zavoláme si, napíšeme, jezdí se podívat na moje zápasy,“ kvituje forvard.

Ambice má jasné, překonat legendu, dotáhnout kariéru do nejvyšší soutěže. „Jsem Rom, Cikán, je mi jedno, jak se nám říká,“ usměje se Surmaj. „Pokud chceš, tak si to můžeš vzít. To je můj cíl, chci být první Rom v lize,“ netají útočník, který do Sparty přišel v devíti letech. Jedním z prvních by určitě byl. 

Ve středu jste absolvoval v Ostravě besedu a trénink s romským týmem. Proč?
„Chci otevřít nebo aspoň ukázat cestu, že je vlastně jedno, jak vypadáš, z jakých poměrů pocházíš.“

Prožil jste si těžké chvíle kvůli původu?
„Nemůžu říct, že bych měl v týmu vyloženě problém, že by mi někdo dával najevo, že jsem jinej. To ne, ale… Ten tlak je větší. Nevím přesně, jak bych to vysvětlil.“

Zkuste to.
„Vždycky jsem cítil, že musím být dvakrát až třikrát lepší než můj konkurent na místě, abych hrál. Nebylo to u všech trenérů, ale občas jsem ten pocit měl.“

Co nechutnosti od soupeřů či diváků?
„Větší problém je to v nižších soutěžích, ve druhé lize ne. Situace se zlepšila, i