Unikát ve Spartě, bráchové hrají vedle sebe: první gól i start za áčko
Mají stejné příjmení, a o náhodu rozhodně nejde. Věřte, že v rodině Penxových bylo v uplynulém týdnu veselo. Bratři Lukáš a Ondřej hrají za Spartu, v níž dosáhli významných milníků. První z nich debutoval za letenské áčko, druhý oslavil první druholigový gól. „Nejhezčí pocit. Ale největším cílem je si spolu zahrát za A tým,“ netajil Lukáš.
Brzy se jim splnil sen. Když se sedmnáctiletý Ondřej Penxa v létě posunul do sparťanského béčka, potkal se v kabině s o tři roky starším bráchou Lukášem. „Fantastické, čekali jsme dlouho. Hodně jsme pracovali a jsem rád, že si všechno užíváme spolu. Nemám moc slov,“ culil se Lukáš.
V této druholigové sezony už se čtyřikrát stalo, že se v soutěžním utkání postavili pouze pár metrů od sebe. V pátek proti Vlašimi (4:2) dokonce naskočili v základní sestavě a obsadili levý kraj hřiště. Lukáš nastupuje na pozici wingbeka, Ondřej se pak řadí mezi nebezpečná křídla. „Pro mě je důležité, že doručují kvalitu. Nezáleží na tom, že jsou bráchové. Nechci z toho dělat příběh, že je nechám hrát vedle sebe,“ líčil Luboš Loučka, trenér sparťanské rezervy.
Bratři začali s fotbalem v ČAFC Praha, ještě jako děti se přesunuly do Sparty. Momentálně se řadí mezi velké české talenty, nacházejí se v mládežnických reprezentacích. Lukáš je členem dvacítky, Ondřej se v dobrém světle představil na květnovém EURO hráčů do sedmnácti let a už má dva starty v devatenáctce.
Jsou bráchové, proto pochopitelně spolu drží v kabině, baví se, neustále o něčem debatují. Když skončí zápas, hned se hledají a kráčejí bok po boku do kabiny. Mají společné rysy v obličeji, podobné chování na hřišti i mimo něj. „Ondra je trochu lepší s míčem a obecně technicky. Ale jen o trochu,“ usmál se Lukáš. „Jsme rychlí, z toho docela těžíme,“ pokračoval 20letý mladík.
Má blízko k posunu do ligového áčka
Jako starší z bratrů kroutí mezi dospělými už druhou sezonu, v letenském béčku se vypracoval v tomto ročníku mezi stěžejní hráče. Zakotvil na levé straně zálohy, ale zvládl by zaskočit i napravo. „Je důležité, aby fotbalista uměl zahrát vícero postů,“ dal najevo v klubovém rozhovoru.
Lukáš vyniká rychlostí, důrazem. A v posledních týdnech je gólový. Zatímco v minulé sezoně zapsal pět branek za sedmadvacet druholigových zápasů, v tomto ročníku mu na stejný počet stačilo patnáct startů (k tomu přihodil tři asistence). „Mám dobrý čich na prostory, kam by se balon mohl odrazit. Vím, kam mám naběhnout a mám dobrý výběr místa. Určitě je to i rychlost a dynamika,“ našel vysvětlení.
