Plzni pomohl do semifinále poháru kiks i žolík. Ze hřiště odvezli Buchu
Rozpačitá sezona může pro Plzeň stále skončit ziskem trofeje a účastí v kvalifikaci Evropské ligy, od obou počinů ji dělí už jen dva zápasy. Viktoria totiž stejně jako před rokem postoupila do semifinále MOL Cupu, když doma přetlačila Liberec 1:0. O těsné výhře rozhodl tři minuty před koncem střídající Ondřej Mihálik po hrubce gólmana hostí Filipa Nguyena.
V chladném odpoledni padal v Doosan Areně sníh, nikoli však góly. A když už se zdálo, že zápas bez velkých šancí půjde do prodloužení, využil Ondřej Mihálik nedorozumění v liberecké obraně a rozhodl snadnou střelou do prázdné branky o postupu Plzně do semifinále.
„Ten gól byl strašně, strašně vydřený a jsem za něj rád, protože jsem pomohl týmu k jasně danému cíli. Je to skvělý pocit,“ přiznal bývalý reprezentant do 21 let, který se v červenomodrých barvách trefil teprve popáté. A v této sezoně navíc vůbec poprvé. Tenhle zásah má určitě největší cenu, protože umožňuje Plzni stále živit naději na zisk trofeje i možnost hrát Evropskou ligu, což by bylo vzhledem k průběhu sezony terno.
Liberec v této sezoně Plzeň dvakrát porazil a tuhý odpor favoritovi kladl i v poháru, za celý zápas pustil domácí vlastně do jediné pořádné šance. Jenže brankář Filip Nguyen si s hlavičkou Adriela Ba Louy v prvním poločase bez potíží poradil.
Zato tři minuty před koncem člen širšího kádru reprezentace netakticky vyběhl na dlouhý míč, špatně jej odkopl a Mihálik pak už měl před prázdnou bránou relativně snadnou práci.
„Liberec na nás nastoupil svou důraznou hrou, poctivě bránili a čekali na protiútoky. Druhý poločas jsme měli více ze hry, víc jsme je zmáčkli, ale naše centry sbírali stopeři. Trpělivost byla hodně důležitá, a i když jsme dali šťastný gól, kdy mě gólman nastřelil a odrazilo se mi to přesně do kroku, přesto platí,“ smál se Mihálik, který za vítěznou trefu zaplatil krvavým šrámem.
„Prostě jsem nevypustil souboj o míč a dohrál gólmana, pak už to bylo jen o tom, jestli budu u míče dřív já nebo jejich obránce. Šel jsem do skluzu a hřiště máme propískované, takže jsem si koleno trochu sedřel. Ale vůbec jsem o tom nevěděl, zjistil jsem to až v kabině,“ culil se hrdina utkání, který za Plzeň často naskakuje v roli střídajícího žolíka.
Liberec loni hrál finále domácího poháru, tentokrát ale skončil o dvě kola dřív. V náročném programu šetřil několik opor a v improvizované sestavě se zmohl jen na pečlivou defenzivu, dopředu toho předvedl hodně málo.
„Celý zápas jsme dobře bránili a Plzni jsme možná až na jednu šanci nic nedarovali, ale chyběla nám větší kvalita dopředu. Bohužel jsme nevyužili žádnou z brejkových možností a naopak jsme po vlastní chybě inkasovali,“ litoval trenér hostí Pavel Hoftych. „Co jsem se bavil s Filipem, chystal se na odkop a balon mu skočil na drnu, přeskočil mu nohu. Pro Pištu Mihálika to pak už bylo jednoduchý. Chyba, to se stává,“ dodal smířeně.
Plzeň se dál veze na vítězné vlně, vyhrála už šesté soutěžní utkání v řadě. Takřka měsíční pauza zaviněná kolektivní karanténou a následující reprepauzou rozjetý tým podle všeho nevykolejila.
„Je velmi důležité, že jsme neztráceli hlavu, soupeře do ničeho nepustili a vytrvale jsme čekali na rozhodující gól. Je to cenné vítězství, splněný cíl a můžeme se koncentrovat na další zápas,“ těšil se domácí kouč Adrian Guľa. „V kabině samozřejmě trošku rezonovalo, že se nám je v lize nepodařilo dvakrát porazit, v naší motivaci to možná sehrálo roli,“ připustil.
Nepříjemnou daní za postup by mohla být ztráta Pavla Buchy, který po střetu s Michalem Sadílkem ještě zkoušel zranění rozběhat, ale nakonec ze hřiště odkulhal a byl k šatnám odvezen na vozítku. Podle zpráv z klubu šlo o nakopnutý nárt. Bližší informace o vážnosti jeho zdravotního stavu budou nicméně k dispozici nejdříve ve čtvrtek.
