Vystupoval jsem z autobusu v Zápech, kam jsem směřoval na zápas MOL Cupu domácích proti Baníku Ostrava, když těsně přede mnou opouštěl soupravu starší pán. Otočil se na mě a usmál. Pro pocit, že v neznámém prostředí získám spojence mezi domorodci, jsem v žertu pronesl, „dobrý den, taky jdete na fotbal?“ Muž na to reagoval pověstnou britskou angličtinou. „Pardon, jsem z Anglie a jedu na fotbalový zápas Zápy – Baník Ostrava.“ Bylo jasno. Někdejší letištní pracovník odbavování zavazadel Mick se stal mým zápským společníkem. V prosinci oslaví sedmdesáté narozeniny. Jeho fotbalovou vášeň by mu však mohl závidět kdejaký puberťák.
Ve středečním odpoledni to vypadalo, že všechny cesty v Zápech vedou do místní pověstné Teletník Arény, kde své domácí zápasy hraje tamní SK. Čím blíže jsme byli ke hřišti, tím více domácích příznivců i fans oděných do baníkovského šatu se objevovalo kolem mě a mého nového přítele Micka. Policejní hlídky navíc jednoznačně dávaly na srozuměnou, kde se fotbalová událost roku pro celý městys koná.
„Je tu hodně fanoušků z Ostravy. To já jsem hrdý fanda Middlesbrough,“ hlásí se ke svému klubu Mick a okamžitě mi ukazuje svou tapetu na mobilu, kde je znak i s datem založení červenobílého celku z hrabství North Yorkshire. „V roce 2004 jsme s Baníkem hráli v Poháru UEFA,“ dodává a pokračuje v ódách na své oblíbence.
„Máme skvělého manažera Michaela Carricka, i když ještě nemá tolik zkušeností. Nejlepším hráčem současného kádru je kapitán Jonathan Howson. Je to náš patriot. Moje srdce také bije jen pro jediný klub a tím je Middlesbrough,“ praví Mick přesvědčivě a zmiňuje i rivalitu se Sunderlandem. „To jsou veliké bitvy, ale vše v rámci fair play. O nenávist nejde, o nikom bych neřekl, že ho nenávidím.“
Za Middlesbrough hrál v sezoně 2015/16 i český obránce Tomáš Kalas, Mick si jej však k mému úžasu nevybavuje. „Kdo? Jak jste říkal to jméno? Kalas? Vůbec si na něj teď nevzpomenu. Promiňte, už mám taky svoje roky,“ prohodí se smíchem od ucha k uchu.
Možná si říkáte, jak se ocitl anglický fanoušek v letech na mezinárodně nikterak zajímavém zápase českého poháru, kde notabene jedním ze soupeřů je celek ze třetí ligy. A tady se právě potvrzuje skutečnost, že fotbal je Mickovou celoživotní láskou. „Když mi to čas, zdraví a finance dovolí, cestuju po Evropě za fotbalem už řadu let. Dříve se mnou jezdil i můj kamarád, ale je ještě o něco starší než já a zdravotně už na tom není tak dobře, tak se raději drží doma. Kromě Skandinávie, která je finančně velmi nákladná, mám fotbalově procestovanou téměř celou Evropu. Z Česka budu vyrážet do Německa, abych zvládl zápas Lipska s Bayernem.“ Odpovídám, že to bude trochu jiný fotbalový svátek oproti duelu Záp s Baníkem. Proč si tedy vybral právě tento český duel? „V Česku jsem se ocitl jen na dva dny a v aplikaci jsem si našel, že je to momentálně nejlepší fotbalová varianta v Praze a blízkém okolí, tak jsem vyrazil a musím říct, že se mi zápas líbí. I když někdy rozhodčí píská faul, nad kterým by se u nás v Anglii nikdo ani nepozastavil,“ potvrzuje Mick zvěsti o tvrdé fyzické hře na ostrovech.
Nenechte se ale mýlit, tohle zdaleka nebyla první Mickova zkušenost s českou kopanou. Okamžitě projíždí dál své záznamy v mobilu a chlubí se, „tohle je můj devatenáctý zápas, ve kterém hraje nějaký český klub. Byl jsem třeba v roce 2000 na zápase Ligy mistrů mezi Spartou a Laziem Řím. A taky v Tbilisi, když tam hrál Slovan Liberec v sezoně 2002/03, podívejte,“ kliká přede mnou Mick na své zážitky v telefonu, protože jak říká, všechny zápasy už by si nemohl pamatovat, proto si je poctivě zapisuje i s datem a místem konání. V Česku se mu líbí a obdivuje tady hlavně tři základní věci. „Máte skvělé pivo, nádherné ženy a úžasnou historii.“ Nečekal jsem tedy, že na zápase MOL Cupu budu s někým hovořit o československých pilotech v Anglii, ale i tím byl tento zápas výjimečný. Brzy jsme se však opět vrátili k fotbalové konverzaci.
„Když jsem byl mladší, jezdil jsem hojně na východ Evropy. Třeba na Balkáně jsem byl na fotbale snad všude. Jednou bych se chtěl ještě podívat na zápas do Japonska, to je můj sen,“ dodává Mick, když zrovna tleskal jednomu z gólů.
A kdo je jeho nejoblíbenější hráč vůbec? Jméno vyhrkne bez rozmýšlení. „Harry Kane. Jednoznačně! Jeho přestup do Bayernu mě mrzí, mohl se stát v Tottenhamu naprostou legendou. I on je důvodem, proč jedu do Německa. V Anglii věříme, že ještě naši reprezentaci dotáhne k velké mezinárodní trofeji.“
Témata:
sport, FC Baník Ostrava, Česko, Anglie, fotbal, Evropa, FC Bayern München, Tomáš Kalas, Zápy, MOL Cup, Middlesbrough
Související články
