Ze dna na vrchol. A z vrcholu na dno. Slogan ze seriálové písně o fotbalovém raubíři Lavim pasuje i na slušňáka Michala Naďala, byť z úplně jiného důvodu. Záložník totiž během sezony chodí do reprezentace z okresního přeboru. Patří mezi opory národního týmu fanoušků.
„Fotbal miluji odmalička. Nosit reprezentační dres a slyšet státní hymnu, to nemůže nic překonat,“ kochá se opora AFK LoKo Chomutov, klubu z nejnižší soutěže v zemi.
Když se na jaře 2019 chystal s kamarády na výlet do Anglie, aby podpořil český nároďák v evropské kvalifikaci, všiml si, že se zakládá reprezentační fanklub a jeho mužstvo. Z recese se přihlásil, vybrali ho, hned v Anglii naskočil proti místním fans a od té doby patří do jádra týmu.
„Díky tomu nastupuji na hřištích, kam bych se v životě nepodíval. Hrál jsem v Ďolíčku i na Letné, člověk pozná útroby legendárních stadionů,“ žasne fotbalista s čelenkou na hlavě. „A taky jsem díky tomu poznal velké, nejen fotbalové osobnosti. Antonína Panenku, Petra Radu, Karola Dobiáše nebo herce Ivana Trojana. Potkávám lidi, které jsem vídal jen v televizi.“
Na nedávném turnaji fanoušků Bohemians zase nastoupili za Slavii bývalí ligisté Petr Mikolanda a Jan Blažek. „Hráli profesionálně a ten rozdíl mezi námi byl velký. Třeba Blažek mě rychlostně přehrál. Ani jsem se nestačil podívat, kde je, a už tahal můj balon někam pryč. Zážitky,“ rozplývá se správce budov ve fabrice na výrobu pneumatik. „Částečně se mi díky fanouškovské reprezentaci splnil sen. Jako hráč jsem neměl tolik talentu, abych se dostal do vyšších soutěží, teď se můžu seznamovat v uvozovkách s celebritami nebo s kluky, co váleli v lize.“
Však si ho taky v jeho „Lokotce“ dobírají, když odjíždí na zápas národního týmu nebo se vrací do klubu. Reprezentant z pralesa! Hecují ho. „Vtípky lítají na každém tréninku nebo zápase. Po turnaji na Bohemce jsme měli v našem mistráku penaltový rozstřel, já pokutový kop proměnil vršovickým dloubákem a oni hned na mě: To ses naučil na Bohemce, co?“ směje se třiatřicetiletý krajní nebo střední záložník, který měl za vzory Pavla Nedvěda a Tomáše Rosického.
Svůj klub AFK LoKo Chomutov se snaží spolu s kamarády povznést. Teď sice působí v nejnižší soutěži, ale ještě ne tak dávno se protlačil až do divize. „Pak se domluvila farma s Mostem, ale dělalo to neplechu. Hrávalo hodně mosteckých hráčů a kmenoví postupně začali odcházet. A během pár let jsme se propadli ve fotbalových soutěžích až na dno,“ lituje rybář a hráč pokeru Naďal. „Ale zvedáme se, vždyť před třemi lety jsme zachraňovali klub jako takový. Letos už to mělo hlavu a patu, herně se lepšíme. Ještě potřebujeme nasbírat zkušenosti, abychom mohli hrát o nejvyšší příčky. Hlavně, že už zase tvoříme partu.“
Jen mladí se prý shání špatně. Šikovné dorostence rozeberou kluby z vyšších soutěží, protože fotbalistů je všude zoufalý nedostatek. „Připadá mi, že sport celkově upadá, děti po covidu nemají chuť,“ vidí Naďal, který se snaží i trénovat. „A když už nějaké jsou, tak donucené rodiči. Nemají chuť na sobě pracovat. Jen si to přijdou odehrát, což je smutné. Nám býval jeden trénink denně málo, hrozně jsme se těšili, oni tomu teď nedají přidanou hodnotu.“
Třeba k popularitě pomůže i projekt Gambrinusu Kopeme za fotbal, do něhož se Naďalův klub přihlásil. Výhry jsou lákavé, například zájezd na Chelsea nebo trénink s plzeňským koučem Michalem Bílkem. „Za mě to byl vždycky pan Trenér, každá hodina s ním může člověka posunout, ukázat mu cestu, jak líp trénovat. A i když Chelsea osobně nefandím, protože straním konkurentovi Arsenalu, tak by bylo skvělé popovídat si s Petrem Čechem nebo se podívat do útrob Stamford Bridge.“
Táta brzy tříletého klučiny svým příjmením dráždí nejednoho sportovního fanouška. Naďala špičkují kvůli Rafaelu Nadalovi, hrající španělské tenisové legendě. „A není to jen ve sportu, ale i v osobním životě. Když někdo nepochytí moje jméno, řeknu, že jsem Nadal s háčkem nad D. A všichni už vědí. Beru ho jako svého bratrance,“ řehtá se fanoušek Sparty. „Když si jdu pinknout tenis, hraju si na něj. Je mi jako sportovec blízký. I tím, že dělá hodně pro své okolí. Takhle by měl sportovec vypadat!“
