Plzeňský hrdina Bolek: Lepší návrat jsem si představit nemohl
PŘÍMO Z DONĚCKU | Poslední rok a půl byl zvyklý nastupovat v Poháru České pošty proti týmům jako Domažlice. Proti Šachtaru předvedl brankář Petr Bolek, záskok za Matúše Kozáčika, vynikající výkon, ačkoliv mu chyběla zápasová praxe. „Ale bylo to hodně se štěstím,“ přiznal sympaticky po postupu Viktorie do osmifinále Evropské ligy.
Mohl ten zápas z vašeho pohledu dopadnout lépe?
„(usmívá se) Já nevím, ale když to takhle dopadlo, je to perfektní. V nadsázce jsme si někteří dělali srandu, že sem jedeme postoupit. Když jsem viděl ke konci, jak to bylo těžké, musím přiznat, že to bylo hodně se štěstím.“
Lepší návrat do branky jste si asi nemohl představit.
„Asi ani ne. Ale kluci mi hodně pomohli, bez toho bychom tady neuhráli nic.“
Jak jste se popasoval s nervozitou?
„Když se na to podívám zpětně, spíš před utkáním jsem byl takový napjatý. Ale jakmile jsem chytil první balon, byl to nějaký polocentr, tak jsem se celkem uklidnil. A pak se povedl i nějaký zákrok a bylo tam i to štěstí.“
V jakých situacích to bylo z vašeho pohledu nejhorší?
„Tam bylo víc takových chvilek, ale když se blížil závěr a uvědomovali jsme si, že jsme blízko postupu, oni přitopili pod kotlem, a nezbývalo už moc sil. Viděl jsem na spoluhráčích, že toho mají hodně. Když jsme dostali gól, ani jsem nevěděl, kolik nastavuje, ale měli jsme toho dost. Jsem rád, že to pískl a postoupili jsme.“
Několikrát jste zmínil faktor štěstí. Kdy jste ho měl podle vás nejvíc?
„Těch situací bylo víc. Kdyby se to kolikrát odrazilo někam jinam, na druhou stranu, tak by tam asi něco spadlo. Největší kliku jsem měl v první půli v momentě, kdy tam někdo podle mě střílel patou a trefil mě do nohy. Tam se to možná zlomilo. Pokud by to dali, ani nevím, jestli by vyrovnali na 1:1 nebo snížili na 1:2, ale asi by věděli, že to uhrají.“
