Krásnou brankou poslal Spartu proti Young Boys Bern do vedení. Jiné záložník Lukáš Vácha snad ani neumí. „Je pravda, že když dám gól, tak je hezký,“ usmíval se Vácha po výhře 3:1 nad švýcarským soupeřem v základní skupině Evropské ligy. Do sestavy pro evropské poháry se sparťanský záložník vrátil po třízápasovém trestu za vyloučení v Malmö. Přiznal, že byl už na evropský fotbal nadržený. Svůj povedený výkon ozdobil parádní trefou. Roh na něj rozehrál Bořek Dočkal, Vácha se zpoza vápna opřel do míče, který od břevna zaplul do sítě.
Nacvičovali jste tuhle situaci?
„Je pravda, že to trénuju. Ne přímo ty standardky, ale snažím se po tréninku chodit na nějaké zakončení. Zkrátka to nějakým způsobem trénujeme, není to věc, která by byla náhodná.“
Kolikrát se to dá zopakovat?
„Bylo to divadlo, které hráli všichni. Byla to věc, která musela vyjít všem. Ať tam byl blok, ať tam byl dobrý míč od Bořka (Dočkala), ať už já jsem si to musel dobře připravit. I když v první moment to vypadalo, že mi to utíká. Snažil jsem se to dát víc doprava, abych to měl čistě na pravou. To se mi povedlo. Nevím, kolikrát v životě se mi to ještě povede. Doufám, že ještě vstřelím nějaký alespoň trochu podobný gól.“

Jak je pro vás osobně důležitý?
„Je to můj první gól v Evropské lize. Je to gól, který sice nebyl vítězný, ale určitě nějakým způsobem rozhodl o vývoji utkání. Ještě jsem ho neviděl, ale byla to paráda, užíval jsem si to. Jsem rád, že se mi to povedlo, ale neberu to jako nějakou odměnu za svoji práci a píli. Ale musím poděkovat klukům.“
Bylo to proti Bernu snadnější, než jste čekali?
„Ne, snadné to nebylo, nikdo nám nedá nic zadarmo. Soupeř přišel s nějakou kvalitou, byli sebevědomí, jsou druzí, nebo třetí ve švýcarské lize, tak mají nějakou kvalitu. Holt jsme dnes byli lepší a dokázali jsme, že sílu máme i my.“
Nastoupil jste v pohárech po třízápasovém trestu. Jak jste to bral?
„Že se těším na Evropskou ligu. Nemohl jsem se dočkat. Nemohl jsem hrát proti Zwolle, kdy tu kluci hráli o postup do Evropské ligy, pak jsem přišel o Neapol, což je věhlasný soupeř, v Itálii jeden z nejlepších. Samozřejmě mě to mrzelo, byl jsem nadržený na evropský fotbal, těšil jsem se.“
