Vytouženým postupem do základní skupiny Evropské ligy se trenér Karel Jarolím s Mladou Boleslaví nerozloučí. Středočeši vypadli se Škendijí Tetovo, když po prohře 0:2 venku vyhráli doma jen 1:0. „Bylo to hratelné,“ hlesl zklamaný Jarolím, který by měl podle svých slov co nejdřív vést výhradně reprezentaci.
Jak jste odvetu proti Škendiji viděl?
„Bylo to hratelné. První poločas jsme prohospodařili, i když tam byly náznaky nebezpečných situací, ale nezakončovali jsme dobře. Chyběla nám větší podpora ze strany, v první půli jsme nebyli schopní dostat soupeře pod tlak, aby musel řešit nějaké nebezpečné situace v šestnáctce. Do druhé půle jsme udělali změny v rozestavení, přineslo to tlak. Chtěli jsme jít do většího rizika. Škoda šance Honzy Chramosty kolem 70. minuty, kdyby dal na 1:0, času by nám zbývalo dost. Gól jsme nakonec dali, pak se ale nepřesnostmi připravíme o lepší finální fázi. Řešili jsme to špatně. Chybělo nám víc klidu, víc trpělivosti.“
Rozhodl první zápas?
„Porážka 0:2 je nepříjemný výsledek, protože musíte hrát zezadu na nulu, nebo bychom pak museli dát čtyři branky. Přesto si myslím, že to v tom domácím prostředí hratelné bylo. Museli bychom ale nakládat se situacemi před brankou soupeře efektivněji.“
Co jste říkal zdržování soupeře?
„Zřejmě to měli v taktických pokynech, ale bylo to šílené. Bylo to v průběhu celého utkání a řekl bych, že postupem času se to stupňovalo.“
Loučení s Boleslaví jste si asi představoval jinak, že?
„Je to zklamání. Chtěli jsme jít dál. Myslím, že bylo v našich silách i po prvním výsledku zvládnout odvetu doma lépe, minimálně vyhrát 2:0 a šlo by se do prodloužení. Tam se dalo rozhodnout.“
Už víte, kdy povedete výhradně reprezentaci?
„Řešíme to, ale v co nejkratší době.“
Jak budete na angažmá v Boleslavi vzpomínat?
„To po mně teď nechtějte. Člověk tu prožil pěkné okamžiky, ale teď bezprostředně po zápase jsem zklamaný. Bohužel, takový je život.“
Nepřipomněl vám tento dvojzápas loňský rok, kdy jste proti Strömsgodsetu také v odvetě marně doháněli ztrátu z prvního zápasu? Jen s tím rozdílem, že tehdy se hrála odveta v Norsku…
„Bylo to něco obdobného. Před rokem jsme dostali tady druhou branku po fatální chybě, po ztrátě balonu před vlastní šestnáctkou, nakonec ten gól rozhodl o tom, že jsme vypadli. A teď co jsme dostali dva góly, nemyslím si, že by to byly situaci, že by šel soupeř do přečíslení. Bohužel jsme možná spoléhali jeden na druhého a špatně jsme ty situace dohráli.“
