Poprvé se vrátil domů jako host. Usnadněné to však brankář TOMÁŠ VACLÍK proti Sigmě Olomouc ve 4. předkole Evropské ligy rozhodně neměl. Hanáci dělali favorizované Seville problémy. I přes prohru 0:1 si vyslechli pochvalu od reprezentačního brankáře. „Sigma byla skvělá. Pro nás je to velmi cenné vítězství. Doma musíme hrát lépe,“ řekl Vaclík po utkání.
Oddechl jste si?
„Byl to těžký zápas, protože Sigma hrála skvěle. Vytvořila si spoustu šancí, nebo náznaků. Myslím si, že pro nás je vítězství 1:0 velmi cenné. Dali jsme venku gól, žádný nedostali. Na druhou stranu věřím, že doma odehrajeme lepší zápas než tady.“
Zasloužila si Sigma vyhrát?
„Těžko říct, jestli vyhrát, ale určitě ne prohrát.“
Čekal jste, že si Olomouc vytvoří tolik příležitostí?
„Nevím, jestli jsem čekal, že si vytvoří tolik šancí, ale rozhodně jsem je nepodceňoval. Viděl jsem jejich zápasy a podle mě výsledky zatím neodpovídají jejich výkonům. Tedy až na ten poslední zápas s Baníkem, který jim nevyšel.“
Kdy vám během utkání nejvíce zatrnulo?
„Nejvíc asi, když dvakrát projel míč kolem branky. V prvním poločase na to nikdo nedosáhl, ve druhé ano, ale naštěstí netrefil branku.“
Nebyli vaši spoluhráči překvapeni, jak kvalitní soupeř proti vám stojí?
„To nevím, ale já říkal všude, že Sigma hraje hezký fotbal. Není to tým, který by zalezl a bořil. Kluci ukázali, že to, čeho se drží pod trenérem Jílkem, dává smysl. Mají spoustu hráčů z akademie, kteří mají velký vztah ke klubu.“
Jak by si podle vás Olomouc vedla ve španělské lize?
„Já tam stihl zatím jeden zápas, takže nedokážu odhadnout, ale tímto výkonem přesvědčila všechny, že umí hrát fotbal, a že tři body v lize neodpovídají kvalitě.
Jak se vám líbila atmosféra na stadionu, která byla nezvykle bouřlivá?
„Všichni si to užili. Pro celý region to byl svátek. Svědčí o tom i to, jak rychlé byl zápas vyprodaný. Vemte si, že dva roky zpátky byla Olomouc se stejným kádrem ve druhé lize a dnes proti nám odehrála takový zápas. Klobouk dolů před tím procesem. I mě přivítali fanoušci skvěle. Už když jsem vyběhl na rozcvičku. Za to bych jim chtěl poděkovat, že na mě nepískali od začátku, ale až během zápasu. Byl to první oficiální zápas, kdy jsem se vrátil domů jako host a měl jsem z toho zvláštní pocity.“
