Cítíte se svátečně? Je nálada slavnostnější než jindy?
„Pro tohle město je Evropská liga něco neobvyklého. V Jablonci se už několikrát hrála předkola, ale hlavní fáze je tu poprvé. Je to svátek i vyznamenání pro klub za to, jak se tady dělá fotbal. Vidíte, jaký je tady stadion a zázemí. Jablonec si Evropskou ligu zaslouží, ale musíme si to odpracovat a nabídnout lidem dobrý fotbal.“
Co čekáte od zápasu s Dynamem?
„Máme před sebou těžkého soupeře. Ne, že by to pro nás byla vyloženě výhoda, ale nedávno jsme Dynamo viděli ve třetím předkole Ligy mistrů se Slavií, která vypadla. Od té doby tam moc změn není. Jediné, co musíme, je hrát naši hru, abychom si nenechali vnutit styl Dynama.“
V čem jsou jeho přednosti a slabiny?
„Už když se řekne Dynamo Kyjev, tak to zní. Viděli jsme jeho zápasy se Slavií a v neděli derby s kyjevským Arsenalem, který je v ukrajinské lize poslední, takže to měřítko není takové. Navíc to utkání ovlivnila dvě vyloučení. A slabiny? Těch Dynamo moc nemá. Jestli tam nějaká bude, musíme ji najít.“
Je pro vás dobrá zpráva, že Dynamu chybí jeden z jeho nejnebezpečnějších hráčů, ofenzivní univerzál Benjamin Verbič? Proti Slavii vstřelil dva góly.
„Patří k těm, kteří hrají pravidelně a je jedním z klíčových prvků pro ofenzivní hru Dynama. Je to pro ně ztráta, ale Kyjev to nemá postavené jen na jedenácti hráčích. Mají tam další zajímavá jména: Pivarič, Kádár, Cygankov… Celkově je to dobrý tým.“
A vy? Berete to jako zápas roku?
„Očekávám dobrou kulisu, i když čas výkopu 21.00 je na Jablonec nezvyklý. Ale soupeř má zvučné jméno a rád bych, aby byl stadion co nejvíc plný. V Česku je navíc spousta Ukrajinců, takže tady jich taky určitě bude hodně. Ať už přijde kdokoliv, vždycky je lepší, když jsou tribuny plné.“
O nedávném vyřazení Slavie z Ligy mistrů už byla řeč, pak reprezentace prohrála v Lize národů s Ukrajinou… Prahnete po pomstě?
„Je pravda, že se českému fotbalu proti ukrajinskému teď moc nedařilo, a my se budeme snažit, abychom uspěli. Dynamo má u mě vroubek ještě z roku 84 (ve skutečnosti sezona 1985/1986 – pozn. red.), kdy v Poháru vítězů poháru vyřadilo Duklu, za kterou jsem tenkrát hrál. Když vidím Blochina a jak se jmenuje ten druhý – Bělanov – zvoní mi v uších.“
Premiéra v Rennes před dvěma týdny Jablonci i přes statečný výkon nevyšla, po gólu z penalty v 91. minutě jste prohráli 1:2. Co musí být proti Dynamu jinak?
„Je to náš druhý zápas v Evropě, hráči to vstřebávají dobře. Určitý respekt tam je, ale chci po nich, aby ztratili strach a drželi se svojí hry. Hlavně se nesmí ničeho bát, bát se můžete jen svého stínu. Ve fotbale můžete v krajním případě jen prohrát. Budu po hráčích chtít, aby na place nechali všechno, co mají.“
