Liberec zpátky v Evropě. Posunuli jsme se, ví Hoftych. Jaký bude soupeř?
Po čtyřech letech je zpátky. Liberec se už během čtvrtka (18:00) představí v Evropské lize a pokusí se vzpomenout na nedávné doby, kdy pravidelně zapisoval body do koeficientu. Novou podještědskou partu ladil kouč Pavel Hoftych za pochodu, týmu ale v souboji s litevským Riteriaiem věří natolik, že neměnil ani svoje typické bílé tričko. „Nebojte, mám jich doma víc. Kustod mi je pere, takže nesmrdím,“ žertoval před klíčovou bitvou Severočechů.
Naposledy si Slovan zahrál Evropskou ligu v sezoně 2016/17 pod Jindřichem Trpišovským. Přes dvě předkola se dostal do základní skupiny s Karabachem, PAOK Soluň a Fiorentinou, teď v Liberci na chvíli odložená vášeň opět ožívá. Tým seskládaný v přípravě téměř od začátku se netají ambicemi, do Vilniusu odcestovala i nejnovější posila rakouský středopolař David Cancola.
Litevská liga není Čechům úplně blízká, jaký vás čeká soupeř?
„Poslední dvě kola litevské ligy se odložila, nevím z jakého důvodu, ale obecně v Riteriai působí hodně urostlých a fyzicky silných hráčů. Jejich soutěž je trochu víc pouštěná než naše, nepíská se každý souboj. Budou zvyklí hrát tvrdě a důrazně. Každý soupeř je nebezpečný a jde i o to, co mu dovolíte vy… Hrají doma a na umělé trávě, na kterou jsou zvyklí, což bude jejich výhoda.“
Právě umělá tráva bude možná největší komplikace, co?
„Dva dny jsme na ní teď trénovali… Máme už naštěstí generaci hráčů, kteří na umělkách třeba i vyrůstali, kluci jsou ji schopni akceptovat. Pro nás, starší ročníky, by to bylo těžší. Velký rozdíl je v odskoku míče, na trénincích jsme viděli, že se balon chová úplně jinak a před nohou třeba i mění směr. Za mě jde o jiný fotbal. Nejsem zastánce podobných povrchů, protože se na nich hraje takový umělý fotbal. Určitě ale nebrečíme, že nehrajeme na trávě. Připravovali jsme se na podmínky dva dny a teď budeme ještě trénovat i přímo u nich. Jsme schopni se adaptovat a musíme se přizpůsobit.“
Z Riteriaie (dříve Trakaie) přicházel do Liberce za trenéra Davida Holoubka Oscar. Neptali jste se ho náhodou, jak to u soupeře vypadá?
„Osky ani neví, jak se jmenuje většina hráčů české ligy (směje se). Od něj ale určitě žádné informace nemáme, v Litvě už tři roky není. Pochybuju, že z jeho bývalých spoluhráčů někdo v týmu vůbec zůstal a pochybuju zároveň, že by si Osky něco pamatoval (směje se).“
Před sezonou jsme se bavili o tom, že by nově skládaný tým měl mít v tuto chvíli za sebou určitý posun. Jste tam, kde jste chtěli být?
„Posunuli jsme se fyzicky, už trénujeme dávky, které jsme trénovali minulou sezonu. Někteří se s tím kvůli zdravotním patáliím hůř vyrovnávají jako třeba Júsuf, který potřebuje vždy trochu ubrat, ale i on se viditelně posouvá. Z hlediska souhry nejsme ani zdaleka v optimálním stavu, ale, a teď si pro jistotu zaklepu, hrajeme zatím velmi slušně do obranné fáze. Během tří zápasů jsme inkasovali pouze dvě branky a soupeř si ani v jednom případě moc šancí nevytvořil. Od toho se chceme odpíchnout také v Litvě – od poctivé práce všech hráčů do defenzivy. V mužstvu jinak máme potenciál na to, abychom branky dávali.“
Hodně pomáhá, že máte k dispozici také daleko víc možností na střídání.
„Proti závěru jara je super, že můžeme dát do hry čerstvé hráče s ligovou kvalitou. Je to rozdíl. Minulou sezonu jsme dohrávali se čtrnácti lidmi a zbytkem složeným z dorostenců a juniorů bez zkušeností. Na víkendový zápas s Karvinou můžeme navíc zase některé hráče nechat jen na dostřídání. Pro každého trenéra je dobré, když může s hráči trochu rotovat a mixovat je. Musí mít však kvalitu a to naši hráči mají.“
Tým stále prochází vývojem, i když v posledních kolech ukázal přednosti. Jak jste se snažil hráčům vtlouct zdravé sebevědomí, ale zároveň bez uspokojení a přeceňování výher?
„Myslím, že je v tomto smyslu důležitá kvalita a konkurence, což obojí máme. V týmu se sešlo hodně kvalitních fotbalistů, kteří si vzájemně konkurují viz Jugas s Chalušem. Oba se uzdravili a čekají připravení, na stoperu máme ještě Tijaniho s Kačarabou. Někteří si musí počkat na šanci a ti, kteří hrají, si zase musí obhajovat své pozice. Momentálně v hráčích nemusíme krotit euforii a tlačit na ně, protože si každý hraje o místo.“
Všichni jsou zdraví?
„Momentálně jsme komplet, podruhé si zaklepu na stůl, nikdo nám nechybí. Hráči jsou fit.“
Jak velká loterie obecně předkolo na jedno utkání je? Máte před sebou cestu, hrát se bude na umělce a ještě u soupeře...
„Je to určitě jiné… Kdybychom jeli do Litvy a měli před sebou ještě odvetu doma, kde jsme tradičně velmi silní, bylo by to pro nás určitě zajímavější. Podmínky máme každopádně dané, buďme vůbec rádi, že se Evropa hraje. Mohli na rok pohár stopnout a svým způsobem ho zničit. Umělka, jeden zápas… Není co řešit, karty jsou rozdané.“
Budete nervóznější než obvykle? Rozhodne jeden zápas, který se v případě neúspěchu nedá hodit za hlavu.
„Pod větší nervozitou bychom byli, kdyby se nezvládl vstup do ligy. A i to hrozilo. Mohlo se stát, že bychom měli po třech zápasech nula bodů. Hráli jsme venku s Olomoucí, doma s Plzní a pak jeli do Českých Budějovic. Bylo by nepříjemné se chystat za takového rozpoložení na předkolo, jeli bychom do Litvy bez sebevědomí a pocitu, že můžeme s mužstvem něco dokázat. Teď to je přesně naopak.“
Ukázali jste si, že je cesta správná.
„Jedeme s týmem, který o sobě ví, že má kvalitu. Hráči si ověřili, že můžou dávat góly, umíme bránit… Ale jde o specifikum jednoho zápasu, jako když hrajete třeba český pohár a třetiligový tým vyřadí prvoligový. Stát se může cokoliv, jedeme se jednoznačně porvat o výhru. Cítíme zdravou nervozitu jako pokaždé, ale určitě ne přemotivovanost nebo mega tlak.“
A co vy osobně, vnímáte koučování Evropské ligy prestižně?
„Podobné zápasy jsem hrál z pozice trenéra i manažera trnavského Spartaku. Tehdy jsme byli například proti Legii Varšava outsider a postoupili jsme, pak jsme hráli vyrovnané zápasy s Crvenou zvezdou… Pohár je vždy specifický, navíc se hraje jen na jeden zápas.“
Hádám, že máte i stejná trika, která rituálně nosíte každé ligové kolo…
„Marketing Slovanu je připravil výborně, teď ho zrovna na sobě mám (směje se). Po minulé sezoně jsme je změnili, ale obecně jde o pohodlnější variantu, než abych vymýšlel na každý zápas nějakou změnu. Nebo nosil něco, v čem se trenér cítí blbě… Každý by si měl vzít, co mu sedí. Mně aktuální výbava vyhovuje, trika jsou fajn a dobře připravená. Jo a mám jich dost na vyprání, kustod Kulda (Petr Ulihrach) mi je vždycky hodí do pračky, takže nesmrdím!“
