Koubek: Kluci na sebe byli naštvaní, Panoš je generační talent. Radil mu...
PŘÍMO Z KOŠIC | První poločas slabý, nervózní a zbytečně ustrašený výkon. Po přestávce se ale Plzeň dostala do tempa, vrátila se k výkonům, kterými na jaře prošla až do čtvrtfinále Konferenční ligy. Miroslav Koubek (72) ocenil, že jeho mužstvo ve čtvrtek proti Kryvbasu otočilo první duel 3. předkola Evropské ligy. K výhře 2:1 pomohl nádhernou brankou šestnáctiletý Jiří Panoš. „Mám za něj radost,“ neskrýval po utkání plzeňský kouč, když zápas v útrobách košické arény hodnotil pro iSport.cz a Deník.
Jak se rodila výhra nad Kryvbasem?
„Těžce, viděli jste to všichni. Věděli jsme, že soupeř má silné, nepříjemné mužstvo, které hrozí hlavně přes smrtící protiútoky. Jeden jsme v prvním poločase nezvládli a klepali jsme se. Měli jsme územní převahu, ale naráželi jsme na konsolidovanou obranu, naše centry nenašly adresáta. O poločase jsme si byli vědomi toho, že musíme změnit typologii hrotového hráče, abychom dostali do šestnáctky víc fyzična. Proto padla volba na Dana Vašulína. Tenhle tah se podařil, korunoval to brankou, vytvářel větší tlak na obranu soupeře.“
Co jste během druhého poločasu ještě zlepšili?
„Vysunuli jsme presink a soupeře donutili k chybám. Tím se ale Kryvbas dostával do více protiútoků, lépe se prokombinovával do brejků. Ustáli jsme je, i když to nebylo jednoduché. Máme po výhře 2:1 mírný náskok, ale není nic rozhodnuté. Mám radost z Jiřího Panoše. Povedla se mu krásná střela, senzační moment. Jde o významný moment jeho kariéry. Potěšila mě i druhá branka Vašulína, ta mu u nás pomůže v novém angažmá. Mužstvo musím pochválit, zaslouženě jsme vyhráli. Ale znovu říkám - nic není hotové, soupeř je bojovný a odhodlaný. V odvetě v Plzni se určitě pokusí o zvrat. Musíme si dát pozor a být znovu dobří.“
Apeloval jste na hráče o poločase hodně, aby se zlepšili?
„Vůbec. Říkal jsem jim, že máme před sebou ještě tři poločasy, prohráváme 0:1 a musíme se zlepšit. Víc jsme to vysunuli, napadali přes naše halvbeky. A byla tam už zmiňovaná změna hrotového hráče.“
Potěšilo vás, že mužstvo na nepříznivý stav správně zareagovalo?
„Kluci byli naštvaní i sami na sebe. Měli jsme územní převahu, byli na míči, ale nedokázali se prosadit. Vnímal jsem, že kluci nechtějí, aby se dál říkalo, že jsme vepředu bezzubí, v koncovce neškodní. Každý vnímal, že tohle musíme zlepšit. V týmu byla určitá frustrace, ale to se zlepšilo. Pak jsme donutili soupeře k chybám, třeba Šulcíkova šance byla po výborném presinku, kdy tam vybojoval balon Daniel Vašulín. Od první chvíle druhé půle jsem vnímal, že jsme nebezpeční.“
Pojďme k hrdinovi utkání. Měl jste dilema, zda do zápasu pustit od začátku šestnáctiletého Panoše?
„Zvažovali jsme to, pochopitelně. Ta myšlenka nás napadla hned po zápase v Jablonci, tam se zrodila. Cítil jsem, že do středu pole potřebujeme vnést něco jiného, než jsme tam měli v systému 3-4-3. Rozhodli jsme se pro hráče velice kreativního, má výborné fotbalové myšlení. Samozřejmě jsme se s kolegy trenéry obávali, zda to zvládne fyzicky a soubojově. Ale když ho vidíme na trénincích… Ptali jsme se, jak to vidí, komunikovali s ním. Resultát byl takový, že do toho jdeme.“
Jenže v první půli byl u obdržené branky a dostal žlutou. Ani v tu chvíli jste nepochyboval?
„O poločase jsem mu říkal, že chodí moc nízko, aby se nasouval víc nahoru a chodil do koncovky. Tak mě poslechl (úsměv).“
Z lavičky jste na takovou ránu od mladého kluka musel koukat…
„Znovu říkám – jsem rád, že mě poslechl (úsměv), opravdu jsem mu tohle říkal. Chodíš si pro balony moc dolů, tam stačí, když je Kalvinho (Lukáš Kalvach) s Červíkem (Lukášem Červem). Jdi dopředu, tvoř tam a pokus se vystřelit.“
Jak ho udržíte na zemi?
„Co jsem ho víc poznal během dvou měsíců, tak o něj nemám obavy. Chová se velice skromně, pokorně, váží si toho, že tady je. Vůbec u něj nevidím žádné náznaky létání v oblacích.“
Na šestnáctiletého kluka působí na hřišti neuvěřitelně vyspěle.
„On má skvělou techniku, přehled, výborné klamání tělem, udrží balony a vidí hru. Tohle je generační talent.“
Navíc se zdá, že je na tom dobře fyzicky.
„Nepochybně je to milé překvapení, že to zvládá i fyzicky. Byl jsem rozhodnutý ho tam dát, když jsem si zpětně promítl první poločas generálky proti Kodani v Kufsteinu. Dal branku hlavou, odehrál za poločas excelentní part. Věci jako rozdělování míčů a podobně tam byly, a to ještě proti lepšímu mužstvu, než je Kryvbas. Takže jsem ani moc nepochyboval, že to zvládne.“
Přeci jen – nebál jste se, že ho to po prvním poločase semele?
„Ještě se na to musím podívat, zda to tam moc neotevřel Honza Kopic. Pochopitelně je jeho hlavní přednost útočná fáze, není to žádný pes obranář. Jestli tam udělal nějakou taktickou chybu, to si ještě vyhodnotíme. Jedinou obavu jsem měl, protože tyhle Ukrajince známe (ze zimní přípravy ve Španělsku), aby byl odolný, pokud na něj bude fyzický tlak jejich silného presinku, skluzování a podobně. Ale poradil si s tím.“
Potěšil vás i výkon Mariána Tvrdoně?
„Jsme za něj moc rádi. Chytá výborně, spolehlivě, jistě. Je milé překvapení, že takhle zastoupil Martina Jedličku.“
Dvakrát výborně rozehrál dlouhým výkopem na Pavla Šulce a poslal ho do gólovky – to byl taktický záměr?
„Nikdo mu k tomu nedává pokyny, ale sám se rozhodne, vidí to. Správně vnímá hru, je to chytrý brankář.“
