Mourinhův rok od Edenu: vyhazov, „smradlavá“ liga a spory se sudími

Stále čeří fotbalové vody štiplavými poznámkami, hádá se s rozhodčími a říká na pozápasových rozhovorech, co se mu zachce. Jen už o Josém Mourinhovi tolik neslyšíme. Trenérská ikona se po mnoha letech uklidila mimo TOP 5 lig, do Istanbulu. „Nikdo v zahraničí tureckou ligu nesleduje. Je příliš šedivá. Smrdí,“ zhodnotil nedávno tvrdě tamní soutěž. Nyní se skoro na rok přesně od prohry AS Řím 0:2 vrací do Edenu k dnešnímu zápasu Evropské ligy. Jakou cestu mezi oběma zápasy Mourinho ušel?
Bylo to pro něj zdrcující. Zatímco v prvním utkání si Mourinhovo AS Řím se Slavií především díky vysoké individuální kvalitě v klidu poradilo, v Edenu naprosto herně propadlo a stalo se obětí dalšího slavného evropského vítězství „sešívaných“. Portugalec po zápase zakázal hráčům jít na rozhovory. „Porážka je jen moje vina,“ chránil své svěřence před tlakem sobě klasickým způsobem.
Už v té době byla v klubu cítit nervozita, ale málokdo čekal, že má před sebou slavný trenér na lavičce „Giallorossi“ jen třináct zápasů. V půlce ledna byl na hodinu odvolán, ačkoliv měl s fanoušky takřka magický vztah. „Je v něčem jako modlou. Ať udělá cokoliv, veřejnost je na jeho straně,“ popisoval minulou sezonu pro iSport.cz italský novinář Matteo Pinci.
Není tak divu, že byl po šokujícím vyhazovu spatřen, jak opouští tréninkové centrum AS Řím se slzami v očích. V hlavním městě Itálie pak přišlo výsledkové zlepšení, ale v současné sezoně se tradiční celek propadl v tabulce až na 12. místo. Během deseti měsíců vyhodil další dva trenéry. Možná to nebylo Mourinhem…
Boj se sudími na nové úrovni
Přes hojné spekulace o přesunu do Saúdské Arábie se „Special One“ nakonec nevydal mimo evropskou fotbalovou mapu, ale jen na její kraj. V tureckém Fenerbahce od prvního dne dostával obdiv, na jaký byl zvyklý z Itálie. Při jeho představení stadion sborově hřímal jeho jméno. „Mnohdy jsou trenéři milovaní po vítězstvích. Tady cítím, že jsem milován už před nimi,“ pravil.
Poměrně brzy ale přišlo vystřízlivění. Kouč, který byl odjakživa známý spory s rozhodčími, povýšil během podzimu svou pověst na další úroveň. První žlutá karta? Po dvaceti minutách prvního zápasu. První jízlivý komentář? Po vyřazení v předkole Ligy mistrů od Lille, kdy se mu nelíbil výkon VAR. „V Evropské lize si můžeme vést velmi dobře, ale jen pokud... V této větě raději nepokračuji. Když ji řeknu, budu mít problémy,“ zopakoval jeden ze svých slavných výroků.
A Mourinhova krasojízda pokračovala. Když v září turečtí sudí špatně odvolali gól Edina Džeka proti Antalyasporu, před televizní kameru postavil notebook se záběrem dokazující jejich chybu. I za to dostal žlutou kartu. Servítky si nebral ani v Evropské lize při remíze 1:1 s Manchesterem United, kde na sebe strhl veškerou pozornost svým vyloučením po (správně) neodpískané penaltě.
„Nejlepší, co mohu udělat, je jít do týmu, který nehraje soutěže UEFA,“ řekl na adresu evropských sudích. „Takže pokud bude za dva roky nějaký anglický klub ze spodu tabulky potřebovat trenéra, jsem připravený.“
Nasupenější než kdy dříve
Ty největší perly si ale připravil na začátek tohoto měsíce po zápase s Trabzonsporem. Nemluvil agresivně, vypadal spíš rezignovaně a to i přes výhru 3:2. V mohutném osmiminutovém monologu se opřel do sudích i ligy jako takové.
„Videorozhodčí byl mužem zápasu. Při penaltách pro soupeře dával velký pozor. Při našich buď spal, nebo pil turecký čaj. Možná nějaký alkohol. O těchto věcech jsem věděl, než jsem přišel, ale nechtělo se mi tomu věřit. Kdybych věděl celou pravdu, nepřišel bych sem. Hrajeme nejen proti dobrým soupeřům, ale proti systému. Je neuvěřitelně těžké vyhrát zápas proti tolika mocným lidem. Nejsem odtud, vadí mi to kvůli práci. Ale vám Turkům by to mělo vadit. Vy byste se měli ozvat,“ rozjel se. Od vedení soutěže dostal následně jednozápasový trest za podrývání regulérnosti ligy. „Nikdo v zahraničí nechce koukat na tureckou ligu. Je příliš šedivá. Smrdí,“ přidal svůj zdrcující verdikt.
Pozor, jednašedesátiletý kouč tohle vše ve Fenerbahce stihl za pouhé čtyři měsíce.
Do Edenu tak přijíždí o rok starší, ale o dost nasupenější Mourinho. A v Evropě značně nepřesvědčivý, v pohárových zápasech má zatím turecký klub bilanci tří výher, tří remíz a dvou proher, žádného soupeře neporazil o víc než o gól. Pokud by tým zažil v Edenu další „strašnou prohru“, jak tehdy Mourinho zápas se Slavií nazval, zkomplikuje si postup do další fáze. A pro slavného trenéra půjde o další šrám na reputaci.
# | Tým | Z | Skóre | B |
---|---|---|---|---|
1 | ![]() | 8 | 17:5 | 19 |
2 | ![]() | 8 | 15:7 | 19 |
3 | ![]() | 8 | 16:9 | 18 |
4 | ![]() | 8 | 17:9 | 17 |
5 | ![]() | 8 | 14:10 | 16 |
6 | ![]() | 8 | 16:8 | 15 |
7 | ![]() | 8 | 9:3 | 15 |
8 | ![]() | 8 | 16:10 | 14 |
9 | ![]() | 8 | 14:11 | 14 |
10 | ![]() | 8 | 14:12 | 14 |
11 | ![]() | 8 | 10:9 | 14 |
12 | ![]() | 8 | 16:8 | 13 |
13 | ![]() | 8 | 13:9 | 13 |
14 | ![]() | 8 | 19:16 | 13 |
15 | ![]() | 8 | 10:6 | 12 |
16 | ![]() | 8 | 13:12 | 12 |
17 | ![]() | 8 | 15:15 | 12 |
18 | ![]() | 8 | 13:11 | 11 |
19 | ![]() | 8 | 13:13 | 11 |
20 | ![]() | 8 | 9:9 | 11 |
21 | ![]() | 8 | 8:8 | 11 |
22 | ![]() | 8 | 12:10 | 10 |
23 | ![]() | 8 | 8:9 | 10 |
24 | ![]() | 8 | 9:11 | 10 |
25 | ![]() | 8 | 9:12 | 10 |
26 | ![]() | 8 | 9:14 | 10 |
27 | ![]() | 8 | 11:14 | 9 |
28 | ![]() | 8 | 10:15 | 9 |
29 | ![]() | 8 | 8:17 | 6 |
30 | ![]() | 8 | 7:11 | 5 |
31 | ![]() | 8 | 10:17 | 5 |
32 | ![]() | 8 | 6:13 | 5 |
33 | ![]() | 8 | 4:11 | 4 |
34 | ![]() | 8 | 5:18 | 4 |
35 | ![]() | 8 | 7:16 | 3 |
36 | ![]() | 8 | 6:20 | 3 |
- Osmifinále
- Play-off