Šílenost! Devět branek na Old Trafford, „Onana Mentality“. Nikdy není konec, zářil trenér
Kdo odešel předčasně z Old Trafford, přišel o životní fotbalový zážitek. United „tekli“ s Lyonem v odvetě čtvrtfinále Evropské ligy v prodloužení už 2:4, ale ve svém „Divadle snů,“ jak se jejich slavnému stadionu přezdívá, dokázali zázrak. V bláznivém závěru otočili na 5:4, rozhodla hlavička Harryho Maguiera. „Blázinec, když se podíváte na to, co se tady děje,“ vyprávěl často kritizovaný stoper, jenž se trefil z pozice hrotového útočníka.
Švédské detektivky jsou na tohle drama slaboučkým čajem. Co se všechno na Old Trafford odehrálo? United vedli v poločase dva nula, po výsledku 2:2 z Francie kráčeli za pohodlným postupem do semifinále Evropské ligy. Jenže Lyon srovnal a šlo se do prodloužení.
Hosté hráli bez vyloučeného Corentina Tolissa v deseti, přesto dvakrát udeřili - Rayan Cherki (105. minuta) a z penalty Alexandre Lacazette (110. minuta) nasměrovali francouzský celek za postupem. Jenže... United prožívající nejhorší sezonu od startu Premier League povstali a přichystali těm, co vydrželi na zápase až do konce, nezapomenutelný zážitek.
Ve 114. minutě snížil z další penalty kapitán United Bruno Fernandes, v úplném závěru prodloužení přišly dva rozhodující údery - Kobbie Mainoo krásným zakončením vyrovnal (120. minuta) a o minutu později, na začátku avizovaného pětiminutového nastavení druhého prodloužení, rozhodl po přesném centru Casemira hlavičkou stoper Harry Maguire. Hotovo, United vyšli z detektivní zápletky jako šťastní postupující.
„Když se podíváte na ten blázinec za mnou, přesně to popisuje průběh zápasu,“ zářil autor rozhodující trefy. „Je to šílené, neuvěřitelné, že stojím na straně postupujícího týmu, spousty našich fanoušků na tohle bude vzpomínat. Udělali jsme je šťastnými, mají o čem mluvit. O tom dobrém i špatném,“ smál se často kritizovaný obránce, který dohrával zápas na hrotu a poněkolikáté dokázal, že umí rozhodovat velké zápasy.
Amorim: Na Old Trafford nikdy není konec
Jen těžko lze popisovat pocity aktérů zápasu, jaký Evropská liga zažila poprvé v historii – dosud nikdy nepadlo v jednom zápase devět gólů. United navíc ukázali, že jsou doma v evropských zápasech extrémně silní – z třiceti zápasů na Old Trafford prohráli pouze jednou.
„Byla to úžasná noc. Tým vypadal během zápasu unaveně. Za stavu 2:4, i když s jedním hráčem v poli navíc, máte pocit, že je konec. Ale tady, na Old Trafford, nikdy není konec,“ soukal ze sebe kouč postupujícího týmu Ruben Amorim. „Řev a atmosféra na stadionu, to bylo na konci to nejlepší. Někteří lidé si odnesou na památku dresy nebo šály, já si chci pamatovat hlavně hukot na stadionu – to byl ten nejlepší zvuk na světě.“
Obrovské emoce si vychutnával domácí brankář André Onana. Chybující gólman, často pod obrovským tlakem nespokojených fanoušků, se po jednozápasové pauze na Newcastlu vrátil do brány. První, co v nastalém chaosu po Maquireho brance udělal – sprintoval ke střídačce, kde mu skočil do náručí trenér Amorim. „ONANA MENTALITY,“ napsal si do postupového příspěvku na Instagramu brankář, jehož pozice jedničky United je neustále zpochybňována.
Poražený celek naopak padl na kolena. Lyon byl blízko, sakra blízko. A nikdo nechápal, že dvoubrankové vedení v prodloužení vyhodil do vzduchu. „Těžko pochopit, co se tam vlastně stalo,“ soukal ze sebe kouč Lyonu Paulo Fonseca. „Zvládli jsme úžasnou věc, vedli jsme 4:2 v deseti. Asi jsme ale slavili až příliš, zápas ještě nebyl u konce. Mysleli jsme si, že už jsme vyhráli, místo toho jsme se měli soustředit na zbytek zápasu. Asi nám v ten moment chyběly zkušenosti. Když Manchester snížil z penalty na 4:3, dostal nás pod tlak, k naší bráně chodilo hodně centrů a my to nezvládli.“
United čeká semifinále Evropské ligy s Athletikem Bilbao, které přešlo přes Glasgow Rangers. Soustředit se musí i na domácí soutěž – v Premier League jsou „rudí ďáblové“ až čtrnáctí a bodově prožívají historicky nejhorší sezonu od začátku 90. let.
