Postecoglou ustál obří tlak. Byl jsem připraven nést následky, říká. Zůstane v Tottenhamu?
Sedmnáct let čekání a výsměchu je u konce. Tottenham konečně zlomil kletbu a přidává do klubové vitríny další velkou trofej. Zápas o všechno proti Manchesteru United uválčili „kohouti" v poměru 1:0 a můžou slavit velké vítězství v Evropské lize. „Od chvíle, co jsem tuhle práci vzal, tak jsem měl v hlavě jedinou věc: něco vyhrát. To bylo důležitější než cokoli jiného,“ vysvětloval své cíle nadšený trenér Ange Postecoglou. I přes obrovský úspěch však není jisté, zda tým povede i v následující sezoně.
Nešlo o úplně nejpohlednější utkání. Typické finále, kdy oběma týmům šlo hlavně o to neudělat chybu. Kvalita odpovídala tomu, že se potkaly 16. a 17. tým Premier League. „První poločas postrádal kvalitu, takže nikoho nepřekvapilo, když se Spurs ujali ve 42. vedení jedním z nejubožejších gólů, jaké kdy ve velkém finále uvidíte,“ napsal novinář Jay Harris z The Athletic.
Obraz hry ale fanoušky Tottenhamu opravdu trápit nemusí. Velká trofej a vstupenka do Ligy mistrů mnohonásobně přebijí méně pohledný výkon. Nikdo si tak nebude lámat hlavu s tím, že severolondýnský celek přepsal několik negativních rekordů evropských finálových zápasů. Tottenham měl od sezony 2009/10, kdy Opta tato data začala sbírat, nejnižší počet střel (3), nejnižší držení míče (27,7 %) i nejméně přesných přihrávek (115) ze všech evropských finalistů. Pohár si ale domů odveze družina Angeho Postecogloua.
Kouzlo druhé sezony pokračuje
Právě první Australan, který v pozici trenéra zvedl nad hlavu některý z evropských pohárů, měl asi největší důvod k radosti. Před zápasem byl pod obrovským tlakem. Neúspěch by prakticky jistě znamenal vyhazov a velkou potupu. I proto rozjařený kouč naprosto zářil. „Je to nepopsatelné. Vím, že pro klub a pro fanoušky to znamená strašně moc,“ jásal nadšený trenér v rozhovoru pro CBS.
Přiznal také, že zisku první velké klubové trofeje od roku 2008 podřídil úplně vše. „Ve druhé polovině sezony jsem směřoval jen k tomuhle. Tenhle klub měl dlouho nálepku toho, komu vždycky chybí kousek k úspěchu. Jediná možnost tohle zlomit bylo opravdu něco vyhrát. Teď jsme to ze sebe setřásli a můžeme se hrdě dívat vpřed. Nic nám nebrání vyhrávat dál,“ pokračoval pozitivně.
Tlak na něj byl o to větší, že se před zápasem neustále omílala jeho věta ze samého úvodu sezony, kdy Postecoglou prohlásil, že ve své druhé sezoně v klubu vždycky vyhraje aspoň jednu trofej. A to dodržel i při šestém angažmá.
„Nechtěl jsem se chvástat, ale vážně jsem tomu věřil. Vím, že naše výkony v lize byly naprosto nedostatečné. Třetí místo v lize by tenhle klub nezměnilo. Jediná věc, co nás mohla posunout dál, bylo vítězství. To byl můj cíl,“ odkrýval zpětně své myšlenky hrdý stratég, který vsadil všechno na jednu kartu a vyšlo mu to. Ligu dávno odsunul na druhou kolej, a tak se Tottenham v Premier League před posledním kolem krčí na 17. příčce a zažívá nejhorší ročník za víc než 40 let.
„Byl jsem připraven nést následky, kdyby to nevyšlo, ale byla to moje ambice a celou dobu jsem tomu věřil,“ radoval se kouč, jemuž spadl ze srdce opravdu obrovský balvan.
Nejistá budoucnost
Ani velké vítězství mu práci pro následující rok nezaručí, ale jeho šance na pokračování v Tottenhamu se výrazně zvýšila. Pokud by však vedení přece jen sáhlo ke změně bude svérázný trenér odcházet jako hrdina obdivovaný vděčnými fanoušky.
Definitivní rozhodnutí od nařízených zatím neslyšel. „Ještě jsme žádné schůzky neměli a nemám ani nic naplánované. Teď to ale nebudu řešit. Půjdu na hotel, otevřu si s přáteli láhev skotské a připravím se na obrovské páteční oslavy ve městě,“ usmíval se v závěru vyčerpávající tiskové konference.
Medaili pro vítěze si domů po pěti letech odnese také jeden český zástupce. Antonín Kinský se s týmem účastnil celého ceremoniálu včetně předávání zlatých disků kolem krku, oficiálně se však mezi mistry počítat nebude, jelikož nefiguruje na pohárové soupisce týmu.
Velkou noc si se spoluhráči určitě užije i tak a v příští sezoně se s Tottenhamem může těšit i na zápasy v Lize mistrů.
