Masopust: Na tým jsem hrdý. Tak psychicky těžký zápas jsem nehrál
PŔÍMO Z BERLÍNA | Bezchybným výkonem přispěl Lukáš Masopust k postupu Slavie do jarní fáze Konferenční ligy. To by samo o sobě nebylo až tolik překvapivé. Skvělé představení českého reprezentanta povyšuje o patra výš skutečnost, že remízový zápas na trávníku Unionu Berlín (1:1) odehrál na stoperu. Na místě, kde se za normální personální situace vůbec nevyskytuje. „Klidně se přiznám, že takhle psychicky náročný zápas jsem ještě neodehrál,“ s úsměvem si ulevil slávistický univerzál.
Vypadalo to, že hru až na pár problémů celkem kontrolujete. Souhlasíte s tím, že jste podali vyspělý taktický výkon?
„Rozhodně. Zápas se odehrával, jak jsme předpokládali, balony chodily za naši obranu na nabíhající hráče. My jsme to však skvěle pokrývali. Chtěli jsme dát první gól, to jsme splnili, ale za chvíli jsme inkasovali. Naší organizovaností jsme to ale dohráli až do postupu.“
Hrál jste na netradičním místě stopera. Přitom to vypadalo, že jste se na této pozici snad narodil.
„Děkuju za hodnocení. (usměje se) Klidně se přiznám, že takhle psychicky náročný zápas jsem nikdy nehrál. Obvykle hrávám na bekovi nebo v záloze. Občas si zaútočím a nemusím se tolik soustředit jako na stoperu. Tam jsem si musel furt hlídat náběhy, být pořád koncentrovaný. Buď vystoupit nebo zajistit… Skvěle mně pomohli kluci okolo. Ať to byl Taras (Kačaraba), nebo Aiham (Ousou). Vyhráli spoustu soubojů. Holy (Holeš) nám hrozně pomáhal. Pořád jsme na sebe mluvili, zajišťovali se. Opravdu mi to moc usnadnili.“
V nastaveném čase se k hlavičce v zajímavé pozici dostal gólman Frederik Ronnow. Hrklo ve vás?
„Byl jsem docela v klidu, gólmani obvykle nemají moc silnou hlavu. Navíc jsme s Aihamem byli dobře postavení. Z mého pohledu to nebylo tak hrozné.“
Co nového, případně nečekaného, vám o týmu zápas ukázal?
„Začnu trochu zeširoka. Celý podzim je pro nás bláznivý. Už po mistrovství Evropy to bylo hodně hektické, než jsme se do toho začali dostávat, aby fotbal k něčemu vypadal. Pak se většina z nás zase zranila. Furt se měnila sestava, pořád z ní někdo vypadával. Přijde mně, že to pokračuje i teď. Když se někdo uzdraví, zase se zraní jiní kluci. Je to pořád bláznivé. Z druhé strany nám to dalo Sámu (Samka), Aihama, Lindžiho (Lingra), Mandyho (Mandouse). Kluky, kteří se mohli ukázat. Všechno má pro a proti. Mrzí nás, že jsme nemohli odehrát podzim v nejsilnějším složení a určité pohodě. Díky tomu jsme ale objevili nové hráče a dokázali si, že i z těžkých situací se zvládneme vyhrabat. Ukázali jsme vnitřní sílu. Jsem na tým pyšný. Když vidím, jak se s tím pere Aiham... Alex (Bah) měl otřes mozku, přesto chtěl hrát. Je to prostě skvělý.“
