Koubkův dárek k narozeninám: Zabil jsem noční můru. Dám si sklenku vína
Před zápasem to nepřiznal, ale osm let starou vzpomínku těžko vytěsňoval. Teď může na bolavé vyřazení s izraelským Maccabi zapomenout. Miroslav Koubek se na lavičce Plzně dočkal jednoho z největších trenérských úspěchů, když po skolení kazašského Tobolu Kostanaje (3:0) s týmem prošel do Konferenční ligy. „Klukům za to děkuji,“ hlásil po úspěšném duelu.
Jak chutná postup do evropské skupiny?
„Jsem spokojený za mužstvo i za sebe, přeci jen nějaká vzpomínka se těžko z paměti vytěsní. S touhle partou kluků jsem svou noční můru jménem Maccabi po osmi letech zabil, ještě jednou jim děkuju.“
Jde o ideální dárek k pátečním 72. narozeninám? Fanoušci po utkání vyvolávali vaše jméno.
„Lepší dárek jsem nemohl dostat. Fanouškům chci poděkovat za jejich usilovnou podporu. Pokud vyvolají i jméno trenéra, což běžně nedělají, dělá mně to větší radost.“
Bude teď nějaký čas na oslavy, nebo už se soustředíte na nedělní zápas s Bohemians?
„Já jsem na nějaké narozeniny vůbec nemyslel, tak jsem se soustředil na utkání. Navíc to je blbé číslo, které není moc líbezné, na to se nedá moc těšit. Dám si skleničku dobrého vína, ale zítra je trénink, jedeme dál.“
Byla domácí odveta dokonale zvládnutá?
„Především bych chtěl říct, že soupeř nebyl lehký, je nesmírně kousavý. Když se dostane na balon, dokáže ho udržet, otáčet hru. Ale už tam jsme poznali, že se do naší obrany se třemi stopery těžko dostávali. Musím pochválit zadní řady, i když některé situace ustáli s vypětím všech sil, takticky jsme to zvládli velmi dobře. Nám hodně pomohla první branka ze standardky, uvolnilo to napětí, zpočátku jsme byli trochu nervózní. Ale pak už jsme až na výjimky hru kontrolovali.“
Kdy jste definitivně uvěřil, že už si postup vzít nenecháte?
„Druhá branka už to řešila, v součtu jsme vedli 4:1 a do konce byla půlhodina. Náš dobrý defenzivní výkon zaručoval, že bychom to měli zvládnout.“
Máte nějaké přání ohledně losu?
„Na tohle jsem vůbec nemyslel, neřešil jsem to.“
Kde se náročná kvalifikace v předkolech lámala?
„Asi každý si vzpomene, jak jsme se natrápili s Kosovci (Dritou). Doma jsme trefili dvě tyče, měli jsme další šance. Bylo to tak na 2:0, 3:0, ale jeli jsme tam s bezbrankovou remízou. A věděli jsme, že se v Kosovu hraje těžko, národní mužstvo tam nedávno prohrálo. To byl možná nejtěžší soupeř z těch tří. Tobol byl taky nepříjemný, ale Drita pozorně bránila, byla nepříjemná. Ale zavinili jsme si to sami.“
Co byste na týmu při cestě do Evropy vyzdvihl?
„Měli jsme vůli popasovat se s tou prekérní situací v prvním dvojzápase. Tam se ukázala vnitřní síla mančaftu, který se chtěl dostat do Evropy. Tam jsem pochopil, že kluci umí zabrat, když jde do tuhého.“
Jak důležité bylo, že jste se rozhodl pro hru na dva hroty, která fungovala?
„Na tom jsme to měli postavené. Tam jsme hráli 3-4-3, protože jsme nechtěli, aby nám vycházeli halvbeci na jejich obránce. Museli je pokrývat přední hráči. Teď jsme na to šli opačně, abychom eliminovali stopery a chtěli jsme jejich presink překonat nákopy a na to potřebujete věže. To byl taktický záměr, podařilo se, Bucha a Šulc pak sbírali dlouhé míče.“
