Jano, nevař ten bůček! Na Barcelonu musím zhubnout, smál se Horváth
ROZHOVOR - Před léty si se Sportingem Lisabon zahrál proti Realu Madrid, na sklonku kariéry mu přihrál osud do cesty dalšího giganta – Barcelonu. Na trávníku se kapitán Plzně Pavel Horváth potká s nejlepším hráčem světa Lionelem Messim a dalšími geniálními fotbalisty.
„Začnu hubnout,“ smál se lídr Viktorie bezprostředně po včerejším losování v Monaku. V základní skupině H Západočeši kromě Barcelony narazí na AC Milán a BATE Borisov.
Svým vtípkem možná Barcelonu přivolal. Během letní přípravy vyšel Pavel Horváth z kabiny a mířil zvolna do posilovny. Při cestě zpíval hymnu Ligy mistrů. Když míjel prostor, kde týmy vycházejí na trávník, vykřikl: „Olé Xavi“ (Ahoj, Xavi).
„Představoval jsem si imaginárně, že se s hvězdou Barcelony zdravím před zápasem. A je to tady,“ řehtal se včera Horváth.
Jaká byla vaše první reakce, když Plzeň přiřadili do skupiny k Barceloně?
„Hrozně jsem se tomu smál. Protože Barcelona… Ale vlastně stejně tak i AC Milán, to je rána jako z děla.“
Nedávno jste říkal, že byste si rád s Messim a spol. zahrál jednou alespoň při tréninku. Teď si to strčíte proti nim.
„Nevím, co na to říct, je to prostě neuvěřitelný. Fakt. Tohle je prostě pecka, zahrát si proti Messimu, Iniestovi a dalším borcům, to nemá chybu.“
Asi jste nedávno nedoufal, že na sklonku kariéry něco takového ještě zažijete, že?
„Můžeme se bavit o větách, že to nejlepší nakonec nebo v tom nejlepším přestat. (směje se) Asi není větší vyznamenání než si zahrát proti mužstvu, které je v podstatě nejlepší v Evropě a možná i na světě.“
Vy jste si však Barcelonu nepřál.
„Fanoušci asi chtěli Španěly nebo Angličany, já ale moc ne. Myslím, že pro nás by byli ideální Němci, Italové, praktikují fotbal, který by nám spíš mohl vyhovovat. Těch jednatřicet mančaftů ovšem není celkem špatných, vybírat jsem si nechtěl.“
Italy nakonec máte.
„AC Milán jsem dokonce trefil, ale radši bych k němu Bayern. Barcelona, to je prostě top, proti komu si zahrát. Tedy spíš zkusit si zahrát.“
Do jaké skupiny jste chtěl jít před losováním čtvrtého koše?
„Neměl jsem až takový přehled, těch skupin je tolik. Vím, že jsem si hlavně nepřál do skupiny, kde byly Šachtar, Petrohrad a Porto. Přiznávám, že jsem si docela oddechl.“
Když pomineme Barcelonu, lze konkurovat milánskému AC, který už není to, co býval?
„To si nemyslím. Neberu to fotbalově, nýbrž z pohledu jména a finanční síly klubu. Jsou to oba kolosy.“
Věříte si na Borisov?
„Samozřejmě to není takový pojem jako ti dva giganti, jenže rozpočet má i tak daleko jiný než Plzeň. Ale jo, je to celkově pecka.“
Dovedete si v tuto chvíli představit zápas na Nou Campu?
(směje se) „Vůbec ne. Teď konkrétně vůbec, protože jsem strašně unavený po středeční odvetě s Kodaní. Já opravdu nevím… (směje se) Teď mě napadá, že tam raději vždycky padnu a budu dělat, že mám křeče, aby zakopli míč do autu.“
Ale určitě už začnete přemýšlet, jak si to s Messim a spol. rozdáte.
„Začnu hubnout. (směje se) Jano, nevař už ten bůček.“ (volá na manželku)
Jak jste si vůbec užil oslavy po duelu s Kodaní, do kterého jste nastoupil po léčbě antibiotiky?
„Tenhle zápas jsem bohužel neodehrál tak, jak jsem si přál. Byl jsem ve stavu, že jsem ho odehrál tak, jak jsem ho odehrál. Ale osobní cíle šly v utkání stranou. V tom horkém počasí jsem se strašně potil, a to nemám co. (směje se) Cítil jsem se hrozně, v patnácté minutě mě chytaly křeče do lýtka. O přestávce jsem přemýšlel, jestli se na to nevybodnu. Ale fyzioterapeut se mnou zacvičil, naštěstí to povolilo, byl jsem schopný druhou půli aspoň odchodit. Dopadlo to perfektně, dostat se s českým týmem, který nezačíná na písmeno S, do Ligy mistrů, je neskutečný.“
