Otevřete kanály, přichází Robben. Egoista potopil svůj Bayern

Jako penaltový exekutor selhal nedávno v bitvě s Dortmundem, který spolurozhodoval o německém titulu.

Přesto si o pár dní později znovu troufnul na „desítku“ a v semifinále Ligy mistrů s Realem Madrid ji proměnil s náramnou dávkou štěstí.

V sobotu to vzal drzoun Arjen Robben znovu na sebe – a po závěrečném hvizdu se mu zhroutil svět. Byl to klíčový moment utkání. Chvíle, která mohla Bayern definitivně navést na vítěznou stezku a bránící Chelsea uvrhnout do beznaděje.

Pokutový kop za stavu 1:1 po faulu Didiera Drogby na Francka Ribéryho přinesl domácím jedinečnou příležitost. Míč si vzal sebestředný Robben, proti němu se postavil jeho kamarád a bývalý spoluhráč z Chelsea Petr Čech.

Kdo s koho?

Osmadvacetiletý Nizozemec se rozbíhá, pálí na pravou stranu, jenže Čech skáče stejným směrem.

A Robbenovu neumístěnou střelu s pomocí celého těla a trošky štěstí krotí.

Nizozemci je zle, kolaps chce mermomocí napravit. Za pár vteřin tahá míč po křídle, zasekne jej do středu a střílí.

Bezhlavě, nepromyšleně. Pokus letí daleko, vysoko nad.

„Penaltu jsem kopl strašně,“ kál se po zápase, jehož konec prožil jako v mrákotách. „Hrál jsem pak dobře, ale je těžké se od takové situace oprostit,“ přiznal.

Ve finiši dramatu se modlil, aby jeho parťáci v závěrečném rozstřelu uspěli a jeho selhání upadlo v zapomnění. Nestalo se – a Robben musel vysvětlovat, proč jako zkušený mazák v 95. minutě nedokázal zvládnout tíhu okamžiku.

„Na penaltu si vždycky věřím. Chtěl jsem to dát doprostřed a nahoru. Jenže míč jsem nezvedl tak, jak jsem měl v plánu,“ líčil. Věděl, že svůj tým potopil. Kdyby se k balonu nehrnul a výjimečně zůstal stranou, možná dnes slaví se spoluhráči vysněný triumf.

Jenže povídejte mu to… Proplešatělý „jájínek“ se holt nezmění. Pustit k důležitému kopu Müllera, Kroose, Lahma, Ribéryho či Gomeze? To není jeho styl. „Ten pohár jsem moc chtěl,“ prohodil zlomeným hlasem nešťastník duelu. „Co teď cítím, to se nedá popsat slovy. Je to příšerná noc,“ pravil zkroušeně před novináři, mezi něž překvapivě dorazil.

Vykládat o promarněné šanci pro něj byla muka. Dobře věděl, že Bayern měl k vítězství blizoučko. „V utkání byly dvě tři chvíle, kdy jsem měl pocit, že už je pohár náš. A nakonec zůstaneme stát s prázdnýma rukama,“ nechápal.

Když v temné mnichovské noci střídavě posedával a postával uprostřed Allianz Areny, ve které slavil tábor protivníka, nevnímal svět kolem. Prázdné oči zabořené do trávníku, nehybná tvář. Robben téměř nevnímal, že jej přišli utěšovat Drogba, Čech i samotný šéf UEFA Michel Platini.

„Je to od nich pěkné, ale nepomůže mi to,“ shrnul zničený záložník, na jehož hlavu svalili fanoušci Bayernu krutou porážku.