Trefu na AC Milán mám pořád v hlavě, přiznává Jun. Dnes opět bojuje o LM
Alessandro Nesta špatně rozehrál a Paolo Maldini ani Andrea Pirlo ho pak neubránili. Tomáš Jun vyrovnal v osmifinále Ligy mistrů 2003/2004 na AC Milán na 1:1. Postupový výsledek tenkrát Sparta neudržela, prohrála 1:4. Český útočník teď stojí před další pohádkou. Stačí udržet dvougólový náskok ze Záhřebu, s Austrií Vídeň shrábne miliony a vyzve další slavné soupeře.
Patří ke klíčovým hráčům. Dává góly, přihrává na ně. Za minulou sezonu, kdy Austria získala rakouský titul s rekordním počtem bodů, měl bilanci 10 gólů + 12 přihrávek. Podílel se i na výhře 2:0 v Záhřebu. Nahrál na první gól, šikovně pak pustil míč, aby jeho spoluhráč skóroval podruhé. Tomáš Jun se s Vídeňany valí do Ligy mistrů.
Padá na klub nervozita z dnešní odvety?
„Austria v Lize mistrů ještě nebyla, naposledy Rapid v roce 2005 a předtím Sturm Graz. Rakouské kluby obecně tuhle soutěž příliš neokusily. Jsme krok před velkým úspěchem a po tom rekordním mistrovi udělat ještě Champions League, to by tady byla velká sláva.“
Vzpomněl byste si hned na vaši účast v Lize mistrů? Za Spartu jste v ní dal dva góly.
„Samozřejmě, proti Lyonu a na AC Milán. Na to se nezapomíná, s nároďákem je to pro hráče nejvíc. Je to památka, kterou mám pořád v hlavě.“
Vaše trefa na AC Milán byla pozoruhodná v tom, že jste vyrovnával na 1:1 a v tu chvíli Sparta postupovala. Trvalo to sice jen sedm minut, ale co vám tehdy běželo hlavou?
„Byl to na chvíli postupový gól, navíc na San Siru, v osmifinále Ligy mistrů. Byl jsem v transu, v ten moment to bylo něco neskutečného. Ani si nepamatuju, že bych na něco myslel, bylo to tehdy tak rychlé a takový stres, všechno vypjaté....“
A teď vás to možná potká i s Austrií.
„Udělali jsme si krásnou výchozí pozici, ale člověk nikdy neví, máme v týmu mladé kluky, kteří ještě nemají takové zkušenosti. Je ale pravda, že pokud budeme hrát jako tam, nebudeme mít problém.“
Už víte, kolik by vám za pohádkový postup přistálo na účtu?
„Prémie nějaké vypsané jsou, jen to nevím přesně. Myslím, že asi 30 procent z výdělku jde do kabiny, nevím, jak to vychází, ale určitě by to bylo zajímavé.“ (při rovnoměrném rozdělení ve 20členném kádru by šlo asi o 3,5 milionu korun na osobu)
Byly by účast v Lize mistrů a výkony, které v Austrii podáváte, určitou satisfakcí za to, že jste v Česku dostal nálepku promrhaného talentu?
„Tohle mě trošku mrzí, navíc je to tak napůl pravda. Něco jsem snad dokázal. Hrál jsem za nároďák, taky v Lize mistrů, mám přes 300 startů v lize, přes 80 ligových gólů.... Byl jsem ve Spartě, nejlepším českém klubu, jsem v Austrii, nejlepším rakouském. Působil jsem v Besiktasi....“
U Turecka jsem se právě chtěl zastavit.
„Samozřejmě, že to není celkově úplná špička, ale zaplať pánbůh, co se mi podařilo. Holt mě Turecko trošku zastavilo, byl jsem mladý a nevěděl jsem, jak to chodí.“
Jak to myslíte?
„Byl jsem tehdy trošku pod tlakem manažera a klubu, v podstatě jsem se nerozhodl sám. (Jun přestupoval v roce 2005 do Trabzonsporu) Bylo to logické, vždyť pro Spartu bylo připravených 100 milionů. Házet to na druhé nemůžu, i já měl vidinu nějakého výdělku. Ale nakonec jsem tam ztratil dva roky kariéry. Měl jsem říct ne. Ale nelituju, byla to pro mě škola.“
