Proč Franck Ribéry porazil v anketě UEFA o nejlepšího hráče Evropy minulé sezony Lionela Messiho i Christiana Ronalda? „Jeho hra není tak kudrlinková jako Messiho, ale všechny činnosti na hřišti s míčem i bez něj dělá v maximální rychlosti. Tím je výjimečný,“ říká Jaroslav Hřebík, sportovní ředitel pražské Sparty, který pro Sport Magazín odborně rozebral Ribéryho umění.
| 1. Rychlost při zápase: 34,9 km/h |
Když ve finále MS 2006 Ribéry utíkal italskému stoperovi Materazzimu, ukázala časomíra 9,7 m/s, tedy 34,9 km/h. To znamená, že by v téhle rychlosti zaběhl 100 metrů zhruba za 10,4 vteřiny. V minulém ročníku bundesligy mu naměřili v utkání rychlost 34,5 km/h. Malé srovnání s Usainem Boltem. Tomu naměřili maximální rychlost 12,4 m/s. Kdyby v tomhle tempu běžel od začátku do konce stovku, posunul by světový rekord k 8 vteřinám. Samozřejmě, že to nejde. Maximální rychlost nevyvinete hned po startovním výstřelu, sprinter ji nabere zhruba na třiceti metrech. 
V české lize jsme často rádi, když jich hráči udělají pět… Ribéry si sprintem vybírá co nejvýhodnější prostor pro převzetí přihrávky. Ve sprintu jde do kličky, stejně tak i do obrany nebo presingu. A nečeká až na to, co spoluhráč udělá s míčem. Už předtím si sám maximálně intenzivním pohybem hledá nejvhodnější místo, odkud by mohl přímočaře zaútočit. Messi je v tomhle za Ribérym. Jakmile nemá míč v držení, často se jen tak po trávníku plouží. Rychlý pohyb bez míče vyvine jen při presingu. Jinak vyčkává. Ribéry nevyčkává. Už zkraje zápasu na Manchesteru City sprintoval kolmo za obranu. Když viděl, že tam míč neprojde, ihned odcouval k postranní čáře. Aby si udělal prostor pro přihrávku od Alaby. Všechno v maximální rychlosti! Dělá to automaticky, protože to má tréninkem zafixované v podvědomí. Rezervy u něj nacházím v pokutovém území. Nedohrává v něm akce, jak by měl. Zatímco Robben si v šestnáctce nepřestane hledat pozici, ze které by mohl vstřelit gól, dokud celá akce definitivně neskončí, Ribéry někdy ani nesleduje, jak spoluhráč vystřelí. Jinak ovšem může sloužit za příklad. Už před pár roky jsem veřejně říkal, že i naši hráči můžou hrát jako on a dodnes na tom trvám. Že jsou pomalí? Nejsou. Michalu Kadlecovi naměřili v Leverkusenu maximální rychlost 33 km/h a Pavlu Krmašovi ve Freiburgu 32,4 km/h, což je stejná rychlost, které dosáhl Schweinsteiger z Bayernu. Přitom o Krmašovi se u nás říkalo, že patří k těm pomalejším. Takže: i v možnostech našich hráčů tohle je. Jen to od nich musíme vyžadovat! A od mládí je učit hrát s míčem i bez něj v maximální rychlosti. |
| 2. Vedení míče: do tahu |
Když jsem dělal pro Sport Magazín rozbor Lionela Messiho, upozornil jsem, že vede míč tak, že má na každý druhý krok s ním kontakt. U Ribéryho je to podobné, taky vede míč kontrolovaně blízko u nohy. Velký rozdíl mezi oběma je ale ve způsobu použití.
Vyplývá to však i z charakteru hry Barcelony a Bayernu. Messi se zpravidla dostává k balonu v zahuštěném prostoru, zatímco Ribéry ve volnějším. A také téměř nepřebírá míč staticky, zato Messi často ano. Až pak prudce vyrazí. Ještě bych se zmínil o Robbenovi, protože ten během vedení míče stihne pohledem sledovat situaci kolem sebe. Když vidí, že by přihrávka neprošla vpřed, navádí ho dál. Když to ani napodruhé nejde, přihraje dozadu a ještě spoluhráči ukáže, kam má následně přihrát. Vyhodnotí si v hlavě, kolik hráčů stojí před ním a ví, že za ním musí být volný prostor. To je fantastické! |
| 3. Presing: okamžitý |
Pep Guardiola presing ještě víc zkvalitnil. Je fascinující, jak se Bayern pod ním naučil okamžitý presing po ztrátě míče. Jak dokáže ihned a všemi hráči stlačit prostor, ale hlavně jak tým neustále pružně reaguje na situaci. Když obránci vidí, že hrozí průniková přihrávka za obranu, couvají dozadu. Jakmile to nehrozí, hned se zase vysunují dopředu. Naprosto skvělé a vědomě naučené. Skoro žádné české mužstvo tohle neumí. U nás se naopak obvykle stává, že pár hráčů z presingu vypadne. Pak už se presovat nedá… |
| 4. Obcházení soupeře: na obě strany |
Díváte-li se, jak obchází protivníky Ribéry a jak Robben, najdete v tom podstatnou odlišnost. Oba sice hrají přes nohu, Robbén jako levák od pravé lajny a Ribéry jako pravák od té levé, ale obránce překonávají jinak. 
Tahle rozdílnost je pro hru Bayernu důležitá. Kdyby oba chodili při obcházení většinou do středu, bylo by to pro soupeře čitelné. Takhle hlavně u Ribéryho předem neví, na jakou stranu se vrhnout. A protože dělá všechno maximální intenzitou, obránci mu prakticky nemůžou vzít míč, o čemž se v Mnichově sami přesvědčili hráči Plzně. Naši hráči jsou v téhle kategorii opět s Ribérym v ostrém kontrastu. Občas se sice rozhodnou pro obejití, ale ne v maximální intenzitě. Proto je v naší lize strašně málo k vidění obcházení protihráče. Obejití do tahu a la Ribéry už je naprostou vzácností. |
