Plzeňský hrdina Tomáš Wágner: Vysvobodil mě Franz Straka
Když si člověk nabije „ústa“ a zahořkne, je na cestě do pekel. Pokud se však poučí, uvědomí si, co dělal špatně a tvrdě pracuje, vše se většinou v dobré obrátí. Přesně to sedí na útočníka Plzně Tomáše Wágnera, byť jeho světlé chvíle v Plzni nejsou zatím dlouhodobějšího rázu. Díky postupovému gólu proti CSKA Moskva se ocitl po čase na výsluní.
Bolestný okamžik z loňského května je zapomenut, Tomáš Wágner je po úterku hrdinou Plzně. Před rokem a půl u Nisy v 90. minutě v přímé bitvě o titul trefil tyč a trofej bral Liberec. Proti CSKA mu však byly hvězdy nakloněny: gólem z 90. minuty vystřelil Viktorii postup do Evropské ligy. Tyto dvě události věrně korespondují s jeho plzeňským příběhem. Jednou dole, jednou nahoře.
„Po zápase s CSKA jsem si na ten smolný Liberec vzpomněl. Osud mi to nyní vrátil, tentokrát mi štěstí přihrál,“ říká Wágner. „Po Liberci se mě ptali, co na to říkám, jestli to nebyla velká škoda. Odpověděl jsem, že škoda je to stoprocentně, ale že moje kariéra je přede mnou, šancí na vstřelení důležitého gólu bude ještě spousta. Proti CSKA se to zrovna splnilo,“ dodává třiadvacetiletý útočník, jehož plzeňská štace zatím neprobíhá úplně podle představ.
Po příchodu do Viktorie v zimě 2012 strádal, po následném letním návratu do Příbrami na roční hostování dál uvadal. Trápil se, postupem času začal víc vysedávat na lavičce, než aby běhal po trávníku. „V Plzni jsem se rozkoukával, bylo mi 21, přestupoval jsem poprvé. Snažil jsem se makat, naučit se něco nového, bohužel to nevycházelo. Když jsem se vrátil do Příbrami, panovala v klubu jiná atmosféra než předtím, necítil jsem se tam, jako když jsem ho opouštěl. Nebylo to lehké, ale zakousl jsem se a věřil jsem, že to zase bude dobré,“ podotýká Wágner.
Zlom nastal s výměnou trenéra, za Karola Marka dorazil k Litavce „Franz“ Straka. A Wágner rázem pookřál. „Byl to pro mě vysvobozující okamžik. Začalo se jinak pracovat, pomohlo nám to všem. Pod Strakou jsem cítil důvěru, přišly i góly,“ uvádí Wágner. Pohodu si přenesl po návratu do Plzně, na počátku této sezony táhl mužstvo góly, pro kouče Pavla Vrbu byl variantou číslo jedna. „Před rokem dostal pohlavek, vzal si z něho ponaučení. Pracoval na sobě, jeho přístup je rozdílný,“ vysvětloval Vrba útočníkovu proměnu.
Co na to Wágner? „Je složité to hodnotit. Když nehrajete, jste třetí, čtvrtý útočník, víte, že přijde vrchol týdne a vy si zahrajete dvě, tři minuty, možná to bude znít divně, ale těžko se pracuje. Psychicky jsem byl dole, v období na konci loňského jara to asi z mé strany nebylo všechno naplno. Kdybych rozhodl v Liberci, bylo by pak třeba všechno jinak, jenže to jsou kdyby. Nechtěl jsem však věšet hlavu, proto jsem volil hostování.“
Teď je Wágner v daleko příznivější pozici, byť poslední týdny se vrátil do role náhradníka, na hrotu totiž začal řádit Stanislav Tecl. Na rozdíl od minulého roku je v klidu. „Člověka posouvá dopředu i to, když nehraje, i to jsou zkušenosti. Bude nová příprava, přijde nový trenér, dám si tři týdny volno, v lednu na to vlítnu a uvidíme,“ říká Wágner.
Jakým směrem se na jaře ubere jeho příběh?
