Trpišovský cítil hrdost i zklamání. Hovorka? Bez sebemenší chyby, řekl
PŘÍMO Z MILÁNA | Hrdý, ale i smutný. Jindřich Trpišovský neskrýval zklamání, že jeho Slavia na Interu nevyhrála. Vždyť ji od třech bodů dělilo už jen nastavení... Trenér „sešívaných“ si ale váží výkonu svého týmu a doufá, že by mohl v obrovské konkurenci ve skupině F bojovat nakonec třeba i o postup. Přečtěte si Trpišovského příběh Z hospody do Ligy mistrů ZDE>>>
I když jste inkasovali v nastavení, jde být vůbec zklamaný po remíze na Interu?
„Je složité tohle hodnotit, ani neumím úplně vyjádřit svoje bezprostřední pocity. Bohužel jsme přišli o vítězství v nastavení, které, troufnu si říct, by bylo zasloužené. Ale jsem hrdý na tým, jak se s tím zápasem popasoval, splnili jsme přesně to, co jsme si říkali, jak to chceme odehrát.“
Byla ta vyrovnávací branka řešitelná situace?
„Byl to zbytečný gól, navíc jsme měli za stavu 1:0 asi tři čtyři situace, kdy jsme měli dát další branku. Ale to nijak nesráží náš skvělý výkon ve druhém poločase, absolutorium pro hráče, pro naše fanoušky. Zklamání je, jak jsme odehráli posledních osm deset minut.“
Už na začátku jste do zápasu dobře vstoupili, viděl jste to z lavičky podobně?
„Ano, ale celkově první poločas byl Inter nebezpečnější, měl dvě velmi dobré standardky, přece jen lepší kvalitu na míči. Pak se to postupně srovnávalo, a řekl bych, že ve druhé půli jsme se zlepšili hodně. Měli jsme spoustu nadějných situací, které jsme bohužel špatně vyřešili. Bohužel, naše produktivita nás stála vítězství.“
Velký zápas odehrál stoper David Hovorka proti Romelu Lukakovi. Souhlasíte?
„Kdo ho viděl proti Interu hrát, tak musí snad dostat ve všech sdělovacích prostředcích tu nejvyšší možnou známku. Vyrovnal se Lukakovi, který Inter stál zhruba dva naše roční rozpočty na celý klub. Ve výkonu Davida nenajdu sebemenší chybu, až se budu dívat na video. Je to i velké zadostiučinění pro něj samotného.“
Ubránit Lukaka, mnohem většího, těžšího...
„Neskutečné. Jsem nadšený, že ho kluci v obraně takhle vymazali. Dělal jsem si po losu srandu, že naše obránce ani neuvidí, že si je bude muset zvednout, aby si je mohl prohlídnout, že mu kluci budou zespoda mávat, že na hřišti fakt jsou. Ale oni tuhle výzvu přijali, popasovali se s tím neskutečně.“
Možná to bude znít bláhově, ale nemyslíte po tomhle výsledku a hlavně průběhu zápasu, že byste teoreticky opravdu mohli hrát o postup?
„Doufáme v to, ale zase nemůžeme lítat s hlavou v oblacích. Víme, jak umíme zahrát třeba v Karviné a v Opavě... Teď to byl super zápas, ale ostatní utkání mohou být úplně jiný průběh. Na Interu jsme hráli aktivně, dobře, podržel nás Ondra Kolář, dali jsme gól a myslím, že jsme splnili i to, o čem jsme se s hráči bavili už před zápasem. Že jsme snad lidem na cestu zpátky dali dobrý pocit z naší hry. Bohužel jsme inkasovali, ale upřímně si řekněme, před zápasem bychom asi takový výsledek brali. Na druhou stranu nestane se vám každý den, že proti takovému gigantu jste šest minut od vítězství.“
Zápas se velmi vydařil střídajícímu Jaroslavu Zelenému, kterého jste netradičně nasadili do středu zálohy. Věřil jste mu?
„Přál bych vám vidět, jak vytřeštil oči, když jsme mu někdy ve třicáté minutě řekli, ať sleduje střední záložníky, že tam na ten post v průběhu půjde. Po zranění Petra Ševčíka jsme ale ani jinou variantu neměli, Jarda je v tomhle náš tajný trumf. Ale začalo to už dřív, když modeloval při nácvicích na tréninku před Sevillou hru Sarabii, a kluci za mnou furt chodili, že se na něj nemůžou dostat. Jarda jim skoro nepůjčil míč. Ale upřímně jsme teď ani jinou volbu neměli, jen nás nenapadlo, že si to poprvé vyzkoušíme v Lize mistrů na San Siru... V tomhle utkání nám ale Jarda vytrhnul obrovský trn, jen škoda, že nestřílel v té své druhé pozici, ještě mohl dát gól.“
Jak vám vůbec narušilo zranění Traorého, kterého Zelený nahrazoval, plány?
„Skládali bychom to jinak, to je pravda, do zápasu zranění Traorého promluvilo dost. Ale chyba byla i u nás trenérů při třetím střídání, teď už bych ho udělal jinak. To není nic proti Lukáši Provodovi, jen jsme ho dávali do jiné pozice, do útoku, byl to kámen úrazu. Prostě nám nahoře chybělo to, co uhráli předtím Lukáš Masopust, nebo Peter Olayinka a pak i Júsuf, kteří udrželi hodně balonů. Lukáš tam ale šel pro případ, že by Pepa Hušbauer už nemohl kvůli křečím, v tu chvíli by se Lukáš zatáhl na jeho místo. Jak to vyšlo u Zelího, tak u tohohle střídání úplně ne. ALe vždycky je otázka, jak by to bylo, kdyby...“
Sport Speciál k účasti Slavie v Lize mistrů kupujte na iKiosek.cz ZDE>>>
