Zase dal gól, zase byl výborný. Nakonec i kvůli němu překopal trenérský štáb Plzně systém, hraje se na dva útočníky. Byl by hřích nechat Jana Klimenta na lavici, což se ukázalo také v odvetě předkola fotbalové Ligy mistrů se Šeriffem Tiraspol. Kliment otevřel skóre, zásadně tak přispěl k výhře 2:1 a postupu do další rundy.
Stačí pokořit jednoho soupeře a jste v Lize mistrů. Je to blízko?
„Ano, blízko, ale přitom strašně daleko. Čeká nás prostě nejdůležitější dvojzápas této sezony. My to všichni strašně chceme a doufáme, že se to podaří. Pro klub je to dobré, vytvoří se nějaký finanční polštář.“
Dal jste gól. Byl váš nejdůležitější?
„Nevím, trošku jste mě zaskočili. Mám v hlavě ještě jiné góly. Ale je to zase jeden z těch důležitých, který pomohl Viktorce, mužstvu.“
Branka padla z vašeho prvního dotyku s míčem.
„To ani nevím. Tomáš Chorý měl míč, nevěděl jsem, jestli mi to sklepne nebo jen nechá. Držel obránce na zádech, začal couvat a nechal mi to. Strašně nám to pomohlo. Pak to nebylo tak hektické.“
Hrajete na dva útočníky. Vyhovuje vám tento styl?
„Asi ano. Můžeme se o sebe opřít. Každý z nás má jiné kvality. Čoro chodí do soubojů, já to zase rozbíhám. V soubojích jsem slabší, ale doplňujeme se navzájem.“
V Plzni jste nový. Vysnil jste si takový start do angažmá?
„Takový začátek jsem nečekal. Spíš jsem si myslel, že se do toho budu dostávat pomalu a naskakovat postupně. A pak se to nějak vyvrbí. Jenže jsem naskočil, jede to dál. Hodně mi pomohli spoluhráči.“
Jste teď v euforii?
„Začátek druhé půle se nám nepovedl. I já jsem prohrál souboj, oni šli do brejku. Nakonec jsme to zvládli dobře, Jindra Staněk nás podržel. Ale bylo to díky fanouškům, kteří nás hnali i za stavu 1:1. Bylo to pro nás těžké, ale slyšel jsem je.“
