Dva roky strávil ve francouzské metropoli a dokázal doručit to, co se nepovedlo nikomu před ním. Taktický mág Luis Enrique se zbavil hvězd a postavil si přesně takový tým, jaký chtěl. A dovedl PSG až na evropský vrchol. „Dal nám volnost a udržel nás v klidu. To je jeho filozofie. Na finále nás připravil nejlépe, jak mohl – a bylo to vidět,“ chválil kouče po výhře 5:0 nad Interem ve finále Ligy mistrů brankář Gianluigi Donnarumma. A fanoušci si pro španělského trenéra připravili fenomenální choreo, které okamžitě obletělo celý svět.
Jeden z nejsilnějších příběhů celého finále. Asi ten úplně nejsilnější. Když rozhodčí naposledy foukl do píšťalky a hráči nadšeně vlétli na trávník, odkryli fanoušci PSG jeden z nejhezčích transparentů, co kdy fotbalové stadiony viděly.
Nešlo o velikost nebo styl, ani v jednom případě by tento plakát nijak nevyčníval. Důležitý byl moment, který znázorňoval. Malba totiž ukazovala trenéra mužstva Luise Enriqueho společně s jeho již zesnulou dcerou Xanou s vlajkou PSG.
Ultras Paříže tím odkazovali na deset let starý okamžik, kdy přesně takhle, jen s praporem v barvách Barcelony, oslavoval Enrique s dcerou triumf v Lize mistrů, tehdy jako kouč Barcelony.
O čtyři roky později ovšem devítiletá Xana zemřela na vzácnou formu rakoviny kostí. „Moje dcera tu sice fyzicky není, ale je se mnou stále spojena a prožívá to s námi,“ hlesl dojatý trenér po fantastické výhře. „Byla to hodně emotivní chvíle. Je krásné, že si fanoušci vzpomněli na mě a mou rodinu. Já ale nepotřebuju vyhrávat trofeje, abych si na ni vzpomněl. Je se mnou úplně pořád,“ dodal a na její počest si po utkání převlékl tričko.
V konverzacích o nejlepších trenérech se jeho jméno objevuje jen málokdy, ale po sobotě do nich zcela bezpochyby patří. Po obrovském úspěchu s PSG, kde v této sezoně ovládl i francouzskou ligu a pohár, se po Pepu Guardiolovi stal teprve druhým koučem, který si takovýto treble připsal už podruhé. Stejný majstrštyk se mu povedl už před deseti lety v Barceloně.
„Je tu teprve dva roky a nesmazatelně se zapsal do historie klubu. Takticky i mentálně je naprosto neuvěřitelný a je i skvělý člověk. Pracovat s ním je opravdu radost,“ vynášel španělského stratéga do nebe hrdina finále Désiré Doué.
V létě mnoho fanoušků a expertů pochybovalo, jak se tým vypořádá se ztrátou Kyliana Mbappého, hlavní tváře mužstva. Odpověď Enriqueho byla jednoduchá: „Jako tým budeme lepší.“ V polovině sezony pak na tuto odvážnou tezi ještě navázal. „Říkal jsem, že bez Mbappého budeme mít lepší jak útok, tak obranu. A čísla to jasně dokazují,“ trval si na svém.
V prvních měsících to sice ještě skřípalo, ale ve druhé části sezony se PSG rozjelo k velkolepým výkonům a napříč Evropou bylo nejlepším týmem. K naprosté dokonalosti se pak Enriqueho soubor dostal právě v ten nejdůležitější moment, tedy v mnichovském finále Ligy mistrů, kde Inter Milán po bezchybném výkonu zničil v rekordním poměru 5:0.
„Začali jsme skvěle, i když jsme byli pod velkým tlakem. Úžasně jsme presovali a obráncům soupeře jsme nedali prostor k nadechnutí. Když jsme se pak dostali do šance, tak jsme proměnili. Měli jsme to plně pod kontrolou a odehráli jsme skvělý zápas,“ zářil 55letý stratég.
Splnil se mu tak jeden velký sen, o němž se zmínil před několika týdny: „Ze všeho nejvíc bych si přál, abychom po finále Ligy mistrů mohli znovu držet vlajku. Vlajku Paris Saint-Germain. Stejně jako tehdy.“
A i pro milovanou Xanu si tenhle pocit mohl užít znovu.