Analýza Interu: italský pragmatismus, nejlepší hlavy v Evropě. Zkusí Slavia slavný signál?

Finalista Ligy mistrů, neuvěřitelně zkušený tým, komplexní po všech stránkách. Ale i Inter je k poražení, jak naznačuje ve své klasické analýze trenér a expert Sportu Petr Ruman. „Zápas by Slavii mohl sedět víc než ten s Bodö/Glimt,“ říká na úvod. Hlavní doporučení, které plynou z jeho důkladné taktické analýzy? Atakovat zadní tyč, zatlačit na rozehrávku a především zkusit zajímavý signál z rohového kopu. Podívejte se, co o dalším soupeři Slavie říká.
O herním stylu
„Pevná obrana, taktická kázeň a rychlý přechod do ofenzivy – to vše jsou hluboce zakořeněné principy vycházející z italského pragmatismu. Inter hraje vždy ve stejném systému, překvapení nečekejte, ačkoli způsob hry mění podle síly soupeře. Proti kvalitním soupeřům spoléhá na protiútoky, jinak se ale snaží ovládat hru. Ani po odchodu kouče Inzaghiho se Inter příliš nezměnil. Christian Chivu, který dříve působil u milánské mládeže, pokračuje po přesně definované cestě.“
Ideální sestava Interu: Sommer – Akanji, Acerbi, Bastoni – Dumfries, Barella, Calhanoglu, Mchitarjan, Dimarco – Thuram, Martínez.
Hra proti míči
„V defenzivě funguje ve formaci 5–3–2 extrémně disciplinovaně. Významnou devízou je vysoká individuální kvalita obránců v soubojích jeden na jednoho, obejít hráče Interu je extrémně obtížné. Jakmile tým stihne vybudovat hlubší blok, je už velmi náročné jej překonat, jde o jednoho z defenzivně nejpevnějších soupeřů vůbec. Dle dat je od začátku minulé sezony nejlepším italským týmem v soubojích (úspěšnost 53 %). Inter je schopný vyvinout i velice efektivní presink. Ten nevychází z přehnané agresivity, ale chytrosti – Nerazzuri dovolili soupeřům v Itálii druhé nejnižší číslo přihrávek, ačkoliv měli podprůměrné číslo napadání ve vysoké intenzitě.“
Hra s míčem
„S balonem přechází Inter do 3–1–4–2 a drží stabilní strukturu pro represink, zároveň ale využívá rotací hráčů, především v krajích, kde se může vysunout jeden ze stoperů. Generály výstavby hry jsou krajní stopeři (Akanji, Bastoni). Přechodová fáze často začíná pomalu, Inter v minulé sezoně zkompletoval nejvíce přihrávek na vlastní polovině na zápas (270) a proporcionálně nejméně přihrávek směrem vpřed (27 %). Pokud jsou zadáci opravdu v úzkých, pomohou si nákopem na Marcuse Thurama, který sklepává či prodlužuje na běhavějšího Lautara Martíneze.“
Silné stránky
„Nelze jinak než vyzdvihnout sílu Interu ve vzduchu. Dle dat byli dokonce v hlavičkových soubojích v minulé sezoně nejúspěšnějším týmem v top 10 evropských ligách. Kromě toho je třeba ocenit nadprůměrnou kvalitu přihrávek – přesnost, přiměřená síla i následné převzetí míče. Skrytou zbraní jsou výpady stoperů, kteří se často dostanou až do finální fáze útoku.“