Hru nechal tvořit ty menší hvězdy. Messimu jeho hráči bránili jenom levou nohu, tu geniální. I v těchhle drobnostech spočíval taktický plán Josého Mourinha do semifinálové odvety proti Barceloně. Vyšel na jedničku - doslova, Inter Milán dovolil „týmů snů“ jediný gól. Na výhru stačil, na postup ne.
Nasázeli čtyři góly Stuttgartu v osmifinále, se stejným rancem odjel z Nou Campu ve čtvrtfi nále Arsenal. Proti Interu Milán však ofenzivní stroj jménem FC Barcelona doma tvrdě narazil. Přitom hrál přes hodinu přesilovku. Proč se katalánská mašina najednou zadrhla a nevěděla si rady?
„Částečně kvalitou protivníka, částečně způsobem hry Barcelony,“ říká trenér Josef Csaplár. „Inter předvedl totální defenzivu, propracovanou k dokonalosti. Naopak Barcelona hrála málo do kolma, minimum kolmic směřovalo do šestnáctky, nešla do rizika. Zkrátka udělala vždy o jeden dotek více, Inter tak mohl úspěšně přesouvat obranný blok,“ vysvětluje Csaplár.
Barcelona se tak i podruhé chytla do taktického plánu stratéga José Mourihna. Zatímco v úvodním duelu sázeli Italové na smrtící brejky, ve Španělsku se kvůli brzkému vyloučení byli nuceni stáhnout do tuhé defenzivy. Maximálně v ní obstáli.
„Tak bezradnou Barcelonu jsem dlouho neviděl. Její hráči vždycky cirkulují, tentokrát ale bylo všechno statické. Pomalý byl pohyb hráčů, pomalu létal míč,“ tvrdí někdejší kouč Verner Lička, v současné době generální manažer Baníku Ostrava.
Co bylo důvodem? „Myslím, že Inter záměrně nechal volné hráče, kteří nejsou tolik fotbalově geniální, aby právě oni tvořili hru.
Výsledkem byla zmíněná bezradnost a statická hra,“ podotýká Lička.
Csaplár si všiml, že téměř 98 procent útoků ze strany Katalánců bylo postupných. A to vždy vyhovuje bránícímu mužstvu. „Když dáte na tréninku hru deset na osm a akce jsou vedeny postupným útokem, tak jestli z třiceti padnou dva góly, je to moc.“
Barcelona se podle Csaplára evidentně vychýlila ze zaběhlého způsobu hry. „V prvním utkání se Inter v poslední fázi zatáhl do ulity navlas stejně jako ve středu. Ale zatímco na San Siru se „Barca“ dokázala i tak dostat do tří šancí, tentokrát za celý zápas do minima,“ poskytl důkaz.
Inter se znovu významně věnoval klíčovému muži Barcelony, argentinskému kouzelníkovi Lionelu Messimu. A podobně jako v úvodní bitvě ho dokázal eliminovat. „Messi byl někdy i ztrojovaný. Soupeř se soustředil jen na jeho levou nohu, na pravou nereagoval. Jeho snahou nebylo vzít mu míč, ale zabránit mu přejít přes hráče,“ uvádí Lička, který ve hře hostů nalezl i další taktické prvky.
Podle něj přenechal Inter „Barce“ schválně střední pásmo. „A naopak důsledně obsazoval hráče v prostorech, odkud mohla přijít finální přihrávka. Možná sedla na Barcelonu fyzicko-mentální únava. Protože výkony například Ibrahimovice nebo Pedra byly slabé,“ dodává Lička.“
Celý blok hráčů se posunuje na tu stranu, kde se nachází míč. Příklad: když míč dostane pravý záložník soupeře, přistoupí k němu levý krajní bek, tlak na soupeře vytvoří i levý záložník. Levý stoper v tu chvíli zajišťuje prostor, který opustil krajní bek, pravý stoper se posune na pozici stopera levého, pravý bek pak na post pravého stopera. Ten samý pohyb udělají záložníci. Protější pravá strana tak zůstane úplně volná. Taky proč ji bránit, když je míč na druhé straně... |