Kincl: Chtěl jsem na Žižkov

Podobné kousky zvládal kdysi v dresu žižkovské Viktorie. Červenobílé pruhy vyměnil za zelenobílé Bohemians Praha. Ale v pětatřiceti letech má stále instinkt zabijáka.

Tři kola Gambrinus ligy, čtyři body a dvě branky – se startem můžete být zřejmě spokojeni.
„My jsme chtěli z prvních kol udělat nějaké body. Neřeknu kolik. Měli jsme prostě nějaký plán. A je dobře, že jsme po prvním domácím zápase s Olomoucí, ve kterém jsme selhali, dokázali vyhrát. A předtím jsme přivezli bod z venku. Takže start můžeme hodnotit jako vydařený. Jsem šťastný, že zase hraju doma v Praze a první ligu.“

Proč jste si při návratu ze zahraničí vybral právě Bohemians Praha?
„Je to malý rodinný klub, v němž vládne pohoda. Já se vracel domů, a když přišla tahle nabídka, neváhal jsem. Kluci mě skvěle přijali. Je tu superparta. Cítím se tady skvěle. A to jsem se znal jen s Davidem Zoubkem, se kterým jsem hrál kdysi v Hradci Králové. Taky jsem nastupoval proti Mírovi Obermajerovi. A to je asi tak všechno.“

Ale klasický ligový klub to přece jen stále není…
„To je samozřejmé. Během dvou sezon postoupil z třetí ligy do první. Zázemí na Střížkově není ideální, ale bude se určitě zlepšovat. Jen doufám, že rychleji.“

Jde současné zázemí Bohemians srovnat s něčím, co jste v kariéře zažil?
„Se zázemím Sparty nebo Rapidu Vídeň pochopitelně v žádném případě. Kabiny, rehabilitace tam a tady na Střížkově, to je o něčem úplně jiném. To prostě nejde. Blíží se to zhruba podmínkám, jaké byly v Hradci Králové nebo v Liberci, když jsem v lize začínal. Tak před patnácti lety. Teď se ale začnou budovat nové kabiny. Jen tady je navíc ještě jedna zvláštnost, že na zápasy jezdíme na Žižkov.“

Vám by ale měl Žižkov sedět, ne?
„Já tam prožil výbornou střeleckou sezonu. A když se nevědělo, kde budeme ligu hrát, tak jsem se skoro modlil, aby to s hřištěm na Žižkově klaplo. Hráli jsme tam dvakrát a pokaždé přišlo patnáct stovek lidí. Kdyby to samé přišlo na rozlehlý Strahov nebo na Slavii, kde je kapacita přes osmnáct tisíc diváků, působilo by to tristně. A navíc by jich z těch patnácti stovek přišla polovina.“

Věříte, že časem přilákáte více fanoušků?
„Bylo by to hezké. Je to asi tak, že těch patnáct stovek na Žižkově bude vždycky. Když nebudeme hrát extrahrozně a nebudeme beznadějně poslední, tak jich přijde víc. A na Spartu a na Slavii bude plno. Tomu věřím.“

Přišel jste jako největší posila a čekají se od vás góly.
„Takhle to není. Máme zkušené hráče. Zoubek, Galbavý i Stanley Ibe jsou také góloví. Není to jen na mně. Ať děláme body a branky střílejí třeba obránci. Nechci být v lize zbytečný a ve svých pětatřiceti letech chci něco ukázat.“

To jste ještě skoro junior a máte všechno před sebou…
„To jasně, ale asi ne ve fotbale. (směje se) Chci hrát a motivaci mám.“

Ukážete to už na Slavii?
„Těším se na nový hezký stadion. Věřím, že přijde víc než deset tisíc lidí. Jedeme uklidnění. A s chutí překvapit.“