Z Edenu je peklo

Jako první to v novém Edenu odnesl letos v dubnu anglický Oxford. Prohrál 0:5. Tehdy šlo jen o exhibiční zápas u příležitosti otevření stadionu. Jenže Slavii se vysoké výhry po návratu „domů“ zalíbily a pokračují v nich i v lize.
S podporou vynikajících diváků se pro ně jejich vymodlený stánek stal opravdovým rájem. Zato soupeři se tam smaží jako... No jako v pekle.
„Exil na Strahově, to je minus čtyři až šest bodů v sezoně,“ říkával někdejší trenér Slavie František Cipro. Stejný názor zastával i útočník Pavel Kuka.
Pro leckoho to tehdy byl jen další díl slávistických nářků. Jenže Šmicer a spol. jim ve spojení s nadšenými příznivci dávají po přesunu do Vršovic za pravdu. A ukazují, co to znamená být opravdu DOMA.
ČÍSLA Z EDENU |
(v této sezoně) 0 ... počet inkasovaných gólů 16 ...počet vstřelených gólů 28 ... tolik minut potřebuje Slavia na jeden ligový gól 630 ... tolik minut neinkasovala Slavia v soutěžních zápasech 10 327 ... průměrná domácí návštěva |
Tahle vlastnost by teď podle něj měla díky novému stadionu patřit do arzenálu Slavie. „I když se jí nebude dařit, a takové období přijde, v tomto prostředí to může zvládnout.“ Právě v kritických momentech by se měl projevit rozdíl mezi strahovským exilem a novou arénou. „Sám jsem zvědav, jak se vypořádáme s tím, až přestaneme dávat branky,“ říká k tomu Vladimír Šmicer. Ty poslední zápasy zvládáme s bravurou. Ale problémy taky někdy přijdou, tak na to musíme byt připraveni.“
Zatím se však Slavii vyhýbají. Po pomalejším vstupu do nového ročníku ligy tým trenéra Karla Jarolíma šlape. Mužstvu prospěly změny v sestavě a již zmiňovaný přesun. Doma jde z úřadujícího mistra strach. Ačkoliv ještě nehostil týmy z nejlepší pětky, dosavadní bilance je úžasná: pět ligových výher v řadě (z toho dvakrát 5:0), bez jediné inkasované branky.
S připočtením dvou pohárových duelů (Fiorentina, Vaslui) to dělá celkem 10,5 hodiny, během kterých nelovil Martin Vaniak balon ze sítě.
Stěhování přitom ne vždy zaručuje automatické zlepšení. Jen pro srovnání, když se Arsenal přemístil z Highbury na Emirates Stadium, z prvních pěti domácích vystoupení v Premier League třikrát remizoval a jen dvakrát vyhrál.
Slavia naopak zažívá nejlepší start před vlastním publikem. Stoprocentní bilance po pěti zápasech dosáhla poprvé v historii samostatné české ligy.
Velký podíl na tom mají fanoušci. Zatímco na Strahově nemohli za osm let najít cestu z bludného kruhu (bez dobré atmosféry se hráči nevybičují k velkým výkonům a naopak nezábavný fotbal do ochozů neláká), v Edenu se pomalu blíží k euforii, která před pěti lety zachvátila Bazaly.
Také v Ostravě se tehdy fanoušci chodili na fotbal bavit, zápasy se stávaly společenskou událostí a k chorálům a skandování se připojovali i ti, kteří předtím sotva zatleskali.
„Je pravda, že lidé nás dostávají hodně do varu, moc nám pomáhají. Sami víte, že na Strahově by na Kladno přišly tak dva až tři tisíce diváků, do Edenu jich dorazilo jedenáct tisíc,“ potvrzuje Šmicer efekt „anglického“ prostředí.
Čísla mu dávají za pravdu. Před rokem viděly zápas 10. kola s Plzní necelé čtyři tisícovky. A to Slavia rovněž vedla ligu. V neděli jich zavítalo na Kladno přes 11 tisíc a pořádně si to užily. „Prostředí je ideální, řekl bych, že je momentálně nejkulturnější z celé republiky,“ myslí si Cipro.
A velmi sebevědomý start nové éry v Edenu má z pohledu Slavie ještě jeden pozitivní efekt. Při cestě na Letnou se už hráčům soupeře při průjezdu Průhonicemi nedělá šoufl . Pověst o nedobytné tvrzi se teď začíná šířit o stadionu v jiné části Prahy. S každou další výhrou Slavie budou týmy přijíždět s menší vírou v úspěch.
V sezoně 2002/2003 nastříleli slávisté v domácích zápasech 45 gólů, ani jednou neprohráli a z patnácti utkání zvítězili ve třinácti. Překonají tak „červenobílí“ nejlepší domácí bilanci v historii Gambrinus ligy?