Jun: chtěl bych ven

Teplice možná opustí Tomáš Jun. Pětadvacetiletý útočník na soustředění ve Špindlerově Mlýně přiznal, že by rád zamířil do zahraničí. Nabídku má z Rakouska.
Proč chcete z Teplic odejít?
„Je to těžké takhle říct. Do Teplic jsem přišel z Turecka, odkud jsem chtěl odejít a najít si něco, kde bych hrál. To se povedlo. Chtěl jsem do Teplic, protože o mě hodně stál trenér Rada. Ten ovšem po půlroce odešel. Druhý půlrok už pro mě nebyl takový, i když jsem začal dobře. Na konci podzimu už jsem ani moc nehrál. To je pak logické vyústění toho, že hráč... nechci říct, že je nespokojený, ale hledá nějaké možnosti.“
Takže odejít chcete.
„Z Teplic neutíkám, pokud nebude žádná dobrá nabídka pro mě a pro klub, zůstanu. Ovšem pokud by nějaká přišla, chtěl bych to zkusit. Je mi pětadvacet let. Předchozí turecká angažmá mi moc nevyšla a já bych ven ještě chtěl.“
Spekuluje se o nabídkách z Rakouska. Můžete je potvrdit?
„Ano. Rakousko by se mi líbilo. Je to dobrá země i pro rodinu, protože mám malou holčičku. Pokud by byla nabídka zajímavá, šel bych do toho. Ale klub vám nesdělím. Manažer mi o něčem říkal, ale sám ho nechtěl jmenovat. Prý to ještě není nic konkrétního, žádná jednání mezi kluby neproběhla.“
Vraťme se k motivům odchodu. Je tím hlavním to, že jste v závěru podzimu nehrál?
„Nejde jen o tohle. V Teplicích už jsem rok, do Čech jsem se chtěl vrátit proto, abych hrál a nastartoval se zpět pro nějaké zahraniční angažmá.“
Rakousko ovšem není destinace, kde by byl fotbal jednoznačně lepší než v české lize, ne?
„To určitě ne. Ovšem já v současné době nemohu doufat v nějaký super přestup do nějakého velkoklubu, ani do středně velkých klubů v Německu, ve Francii a podobně. Kdybych odešel na půlroční hostování a hrál bych, může si mě všimnout některý z lepších týmů v Rakousku nebo v Německu.“
Jsou motivací i peníze?
„Úplnou asi ne. Byl jsem v Turecku a tam to bylo o něčem jiném. Nyní se pohybuju zase někde jinde. Peníze nejsou doménou toho, proč bych chtěl jít, ale je to také důležité. Fotbal se pro peníze hraje, potřebuju zabezpečit sebe i rodinu. Ty podmínky musí být lepší než tady. Za horších nebo stejných bych nikam nešel.“
Nějaké jiné země kromě Rakouska přicházejí v úvahu?
„Ano, ovšem záleží na nabídkách. Poslední půlrok jsem neměl takový, aby přišla i nabídka odjinud. Podle výkonů by si mě asi nikdo nevyhlédl.“
Objevila se informace, že příliš nevycházíte s trenérem Plíškem. Jaký s ním máte vztah?
„Myslím si, že náš vztah je normální. Žádný konfl ikt mezi námi nebyl. Máme klasický vztah trenér -hráč. Podle mě se nestalo nic, co by ten vztah narušilo. Já jako hráč ho akceptuju a plním jeho rozhodnutí. To, že jsem na konci nehrál, bylo jeho rozhodnutí, trenér má právo zvolit si sestavu.“
A vy jste měl pocit, že byste měl hrát?
„Je strašně těžké o tom mluvit a nevím, jak odpovědět. Šlo o to, že celý tým měl špatný herní projev a já si myslím, že v tu chvíli bylo jedno, kdo tam hraje. Ty změny se moc neprojevovaly.“
Takže nespokojenost s tím, že jste nehrál, byla?
„Ano, ovšem to je normální. Takhle to cítí každý hráč. Makal jsem, dělal jsem všechno pro to, abych hrál, ale konečné rozhodnutí je na trenérovi.“
Cítil jste se na podzim nejhůř v zápase na Kladně? Tehdy jste šel na plac jako střídající a pět minut před koncem vás trenér zase stáhl ze hřiště.
„Nebylo to určitě nic příjemného. Nebudu vám tady lhát. Pak jsme si to s trenérem vyříkali. Byla tam červená karta, trenér na to mohl nějak zareagovat. Ovšem je také pravda, že mohl sundat kteréhokoliv jiného hráče. On se rozhodl tak, že vyndal mě.“
7 |
Tolik gólů vstřelil Tomáš Jun v 28 ligových zápasech, které zatím za Teplice odehrál. |
Totéž se stalo ještě jednou, hned v následujícím kole.
„Doma p r o t i Brnu. To už bylo horší, protože to bylo dvakrát po sobě. Tam to byla zase jiná okolnost. Tam jsem šel na plac už v první půli a v závěru jsem šel ven na taktické střídání. Ale také si myslím, že se to dalo řešit nějak jinak.“
Zlobil jste se na trenéra hodně?
„Samozřejmě. Kdybych řekl, že ne, tak bych lhal. I trenér ví, že po tomhle bude hráč naštvaný. Musel s tím počítat. Pak jsme si to vyříkali a nic velkého jsme z toho nedělali.“